Nově instalovaný prezident má nárok na sto dnů hájení, kdy nemá žádný objektivní smysl předpovídat jeho postoje a kroky. Samozřejmě mu lze subjektivně podsouvat cokoliv, čím by jej chtěl někdo ovlivnit.
Přesně to dělat nyní nebudu. Naopak se chci podívat do prezidentovy vzdálenější minulosti rodové, abych si rozšířil spektrum jeho možností, které bezpochyby má. Všichni máme mnohem více možností a potenciálních schopností, než se jeví na první pohled. Je typické, že vedle jubilejních situací rodinných seniorů je hlavním impulsem ke zkoumání rodu narození nového potomka. Zrození přináší naděje, všechny radosti genia loci a tabula rasa.
Náš nový prezident Pavel patří vedle premiéra Fialy k těm lidem, kteří netají úzkostlivě minulost své rodiny. Proto se lze úspěšně chytit veřejných zdrojů a zkoumat rodové linie celkem bez obtíží.
První, co genealoga napadne, je případná příbuznost s jinými nositeli příjmení. Z naší minulosti například známe bývalého ministra vnitra v období „Pražského jara“ Josefa Pavla, podle veřejných údajů narozeného 18. září 1908 ve vsi Novosedly, fara Nákří. Bohužel tamní matriky nejsou ještě k dispozici na internetu, takže nejde nic potvrdit ani vyvrátit. Rozhodně v blízké budoucnosti využiju k bádání v regionu osobní účast na místě.
Otec prezidenta Petra Pavla Josef se narodil v roce 1937 ve Lhotě za Červeným Kostelcem u Náchoda. Dědeček Josef roku 1908 spatřil světlo světa v Malých Svatoňovicích. Ano, v těch Malých Svatoňovicích, kde se narodil Karel Čapek. Nicméně Karlovi již bylo 18 let a s rodiči se v kojeneckém věku přestěhoval do Úpice. O tři roky starší Karlův bratr Josef se narodil v Hronově roku 1887, dá se tedy říci, že Čapkovi Svatoňovicemi skoro projížděli.
Praděd prezidenta Pavla Antonín se narodil 28. srpna 1866 ve Velkých Svatoňovicích 147, matrika o něm vypovídá, že byl chalupník a horník. Jeho otec rovněž Antonín se narodil 20. srpna 1837 ve stejné chalupě č. 147. Další praděd v mužské rodové linii opět Josef se přiženil do Svatoňovic roku 1828. Narodil se v sousedních Petrovicích 27. října 1803. V matrice je Josef označován jako gruntovní chalupník, což lze považovat za obdobu sedláka, ale v horském prostředí. Otec Josefa gruntovního chalupníka rovněž Josef se přiženil do rodiny Petrovického rychtáře a zahradníka (nejspíš zelináře) Jana Součka. Matrika zatím vypovídá, že Josef Pavel byl chalupníkem a možná nejen díky sňatku si polepšil a dosáhl až na gruntovního hospodáře. Zatím není jisté, zdali se narodil v Petrovicích nebo ještě ve Rtyni, kde byl jeho otec opět Josef tkalcem. Před rokem 1800 se rodinné příjmení zapisovalo jako „Pavlů“, tedy nejstarší dosud mně známý předek pana prezidenta Josef Pavlů se narodil patrně okolo roku 1750. V bádání budu samozřejmě dál pokračovat.
Zdá se tedy, že „po meči“ má v krvi pan prezident dostatek selského rozumu v kombinaci s nutnou horalskou houževnatostí. Přesto lze z těchto indicií vyvozovat jen velmi málo. Jsem stoupencem feminismu nejen v občanském životě, ale i v genealogii. Pan prezident si jistě nese zajímavé genové dědictví i „po přeslici“. Výklad genových dispozic má jistou srovnávací nebo inspirativní hodnotu, ale jistě není kauzálním diskriminantem osobnosti. Svůj originální štít nebo chcete-li charakter si každý nese a vymalovává sám. Tak jistě během tak 13 týdnů uvidíme, co prezidentem z minulosti rodu prosakuje.
