Ministr Jurečka je hrdina a vzor srovnatelný více než se Supermanem, spíše s Palmexmanem. Superman zachraňoval jen vyvolené, o nichž se doslechl jen v jednom městě. Kdežto Palmexman zajišťuje čisté prádlo masám všem.
Takový ministr, kalibru nenahraditelného Palmexmana, je nám třeba jako pohádkové soli nad zlato. Ostatní jen tupě plní očekavatelné plány inovací, ale ministr Jurečka skutečně mění budoucnost. Stojí v přední linii, kde stanovuje hranice, za kterými již sociální pomoc nejenže není nutná, ale dokonce není ani správná. Nepřizpůsobiví se nemají komu omluvit za svoje sociální chyby a propady, takže na ně prostě sankce či nulové dávky dopadnou, děj se, co děj.
Jeho integrovaný postoj k pravdě je příkladný. Již před čtyřmi lety udělal chybu, nic nezapíral, dokonce svou fotku vystavil na sociální síti. Dal si pivko při čekání u fastoodu. Tak přesně proti pivku při čekání zákazníka to vládní usnesení neznělo a poslanec si nemusí a často pro svou přetíženost ani nemůže uvědomovat všechna závazná usnesení vlády. Nicméně uznal svou chybu, smazal fotku, omluvil se a jelo se dál.
Hrdinové kapitalistické práce by se vůbec měli privilegii rovnou vymykat běžným vládním usnesením. Ano, imunita pro tyto hrdiny se zásluhami, po kterých celý národ volá, a schopnosti, které nikdo jiný v celé šíré zemi poskytnut nemůže, by byla spravedlivou ochranou před zneužíváním veřejného mínění všelijakými stádníky. Státník se pozná tak, že každou situaci ustojí, kdežto stádník vede jen své otrocké ovečky na jistou porážku.
Máme prázdné náměstí po odstraněném Koněvovi, šup tam se sochami naší hrdinné vlády. Je to pravá vláda mesiášů, která zachraňuje kudy chodí, a nejen v nějaké covidové krizi. Bez vládních oprav systémů bychom byli přežraní, zlenivělí, nezaměstnaní, beze svetrů, s neoprávněně naditými důchodovými peněženkami, s ožebračenými vnuky a vnučkami bychom se ani nemohli přít nad tím, co po nás zůstane, protože bychom je ani nezplodili. V takové bezvýchodně rozhazovačné situaci nelze přemýšlet o budoucnosti, natož o životě věčném.
Lid si naštěstí ubránil svého ministra. Lže ten, kdo nemůže mít pravdu, například podle vládního usnesení. Potřebujeme ještě sto let takovou vládu, na kterou musíme být morálně pyšní. A Bůh je s nimi… (s námi moc ne).
