S jejími nohsledy pak ještě méně. Označovat hospodářský a politický systém v Číně za kapitalismus není ani chucpe. Je to naprostý nonsens. Drzé pokřivení pojmu. V Číně neexistuje volný trh. Naopak tam vládne státní dirigismus.
Z celého vypočítávání čínské síly a úspěchu nevyplývá nic kapitalistického. Nikdo nevyjmenuje čínské kapitalisty, jako u nás byl třeba Kellner. Kellner sice mohl tragicky zemřít, ale na základě vlastního rizika. V Číně státní odpůrce prostě zmizí. My ještě ani nevíme, jaký bude konec těch nynějších kapitalistů. Zřejmě všichni zapomněli, že ve dvacátých letech pozval i Lenin do země sovětů kapitalisty. Tenkrát se tomu říkalo NEP. Šlo o totální obnovu země a vzkříšení průmyslu, k němuž tehdejší dělnická velmoc neměla know how.
Čínská praxe zdánlivého otevření tržním podmínkám je doprovázena hrozbou zestátnění v každém okamžiku. Desítky let se kradlo know how po celém světě. Takový výzkum by chtěl asi každý. Nerespektovat žádná autorská a patentová práva a vytvářet tím totální technologický dumping. Dumping čínské pracovní síly je pověstný a nemá daleko k otrokářství. Vše je skryto za fasádou dočasné „liberalizace“, která buď musí vyústit k uznání soukromého majetku oněch dnešních kapitalistů v rozporu s komunistickou ideologií. Nebo k tiché likvidaci těchto kapitalistů v zájmu lidu a metodami totalitní diktatury. Doufanou verzí západu je od počátku spolupráce s Čínou změna a posun této velmoci směrem ke svobodě.
Není to tržní ekonomika. Není to otevřený volný trh a neexistuje žádná ochrana tržních podmínek, či respekt k soukromému vlastnictví, získanému vlastní činností. Ono i Stalinské Rusko dokázalo přetvořit rozbitou zemi na globální velmoc. Vyrobilo jadernou i vodíkovou bombu a vstoupilo do vesmíru. Byl to snad kapitalismus? Ani vzdáleně. Byla to síla diktatury, která se prosadila právě díky zotročujícímu dumpingu. Stejnou diktaturou byl diktát a drancování obyvatelstva v nacistickém Německu. To, co zde Lhotskou a její kamarády fascinuje je síla a bezohlednost, kterou se zachází se svobodou a dosahuje se výsledků za každou cenu. V tomto smyslu je západ socialismem. Zastavuje se před lidskou důstojností a lidskou existencí. Na obranu člověka staví právní řád a vyžaduje plnění smluv a dohod. Jedině v tomto demokratickém nálevu lze udržovat svobodu naživu. Jinak je mrtvá a nastává přímočará, zjednodušená až populistická totalitní diktatura. Takový Stachanovský horník se měl dobře a měl společenskou prestiž. Bodejť by nepodporoval systém, který jej povýšil do „šlechtického“ stavu předvoje dělnické třídy.
Na základě pokřivených pojmů, pak Lhotská za jásotu Neználků prohlašuje západ za socialismus. Z toho si můžete už dělat jen legraci. Anebo to brát vážně a zakoketovat si s diktátem jakékoli síly. Ve skutečnosti nikdo neví, jaká oligarchie Čínu vlastně vede. Stejné by to bylo i za kapitalismu Lhotské a jejích kamarádů. Co by společně prohlásili by musela být pravda. Nikdo by si z toho nesměl dělat legraci, natož to nějak veřejně fakticky zpochybňovat. To by bylo kapitalismu, panečku. Takhle to totiž vypadá, že kapitalismus je především síla, která to ostatním, zejména dělníkům alias lidu, umí bezohledně a bez soucitu nandat. Deviace pojmů je první krok k pokřivení práva. Lhotská přesně ví, co hlásá. A já se tomu zatím budu smát, dokud to tady půjde.
