Mají-li se otevřít hospody? No určitě mají, rozhodně si to myslí jeden z V.I.P blogerů, kterému se za tento podnět dostalo dvojnásobného zařazení na hlavní stranu celého iDnes. Zaslouženě, neboť má v mnohém pravdu, sic ne ve všem.
I když jsou zavřené hospody, stále je v Praze kde se schovat před krutým holomrazem. Máme tady metro, pasáže, nádražní haly, prostory před kasami v obchodních střediscích, kde někde lze i bloumat kolem osiřelých krámů a meditovat nad nedosažitelným zbožím (obchodní centra). Lze si koupit i celodenní jízdenku a projet se Prahou křížem krážem za pomoci elektronických jízdních řádů, to lze i předem naplánovat, aby cestovní služebník byl ve správnou dobu na správném místě (viz dpp.cz).
Nakonec je dobré mít v Praze přátele a ty jistě náš milý bloger má. Takovou masivní podporu od redakce iDnes hned tak někdo nemá. Jistě by jej nechali ohřát při kávě v honosné Smíchovské centrále, přece nenechají uctívaného blogera zhynout zimou.
Naopak nemá náš milý bloger pravdu v tom, že můžeme či snad musíme nechat vymřít celá města, aby zhynul i koronavirus. Mohlo by se snadno stát, že vyhynou právě ti kýžení hospodníci a nebude důvod později hospody vůbec otevírat. Ale vážněji. Na iDnes byla nedávno zdarma ekniha o Španělské chřipce. Přečetl jsem ji nakonec jedním dechem. Stejné chyby tenkrát i dnes. Stejné iluze a odmítání opatření a zlehčování či úplné zpochybňování stály lidstvo zbytečné ztráty miliónů životů. I tenkrát by pomohlo, kdyby lidé dodržovali základní chování v režimu opatrnosti.
Samozřejmě stesky omezených podnikatelů a konzumentů chápu. Každý nemá to štěstí, že by měl činnost, při níž dodržuje již dávno houmofis a nemusí se s nikým setkávat. Navíc se v atmosféře hrozby smrti lidé více zamýšlejí nad smyslem života a nad otázkami odkud pocházejí apod. Staňte se jako já genealogy .)) Je to jeden z mála oborů, který momentálně nestagnuje. Akorát mi zavřeli archivy a obávám se, aby mi je otevřeli v pondělí, stejně jako ty hospody. Slíbili mi to! Držme si navzájem palce, ať to nakonec všichni zvládneme. (Pro šťoury: To navzájem nemyslím doslova. Navzájem ne fyzicky, tedy nedržet palce cizí, ale jen vlastní a přitom myslet i na ostatní.))
