Myšlení –fobů všeho druhu se opírá o pár dogmatických manter. Vyhýbají se reakci na fakta. Ignorují otázky a nejsou schopni konstruktivního dialogu.
Nebezpečí migrace se snižuje. Počet migrantů klesá a na dalším řešení se pracuje. Ve skutečnosti tedy zejména politika kancléřky Merkelové je úspěšná. Proto také v posledních volbách přes všechnu štvavost AfD udržela svůj mandát.
Základní mantra –fobů míří na lidská práva. Říkají např.:
Jednání a způsob komunikace paní redaktorky a ve výsledku celé BBC je dnes bohužel odrazem značně pokřivené optiky zvráceného pojetí lidských práv s upřednostněním práv menšin bez ohledu na práva původní populace nesoucí na zádech břímě stále větší odpovědnosti za ty, kteří tuto odpovědnost zneužívají.
Zdroj:https://roberttroska.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=669136
Vážně by mě zajímalo, jak může být zneužito ochráněné právo menšiny. Panikáři snad chtějí vážně tvrdit, že menšina LGBT+ prostřednictvím ochrany svých práv diktuje společnosti, jak má provozovat sexuální praktiky nebo přijímat jejich vzorce chování ve vztazích. Neznám na celé planetě případ, kde by se něco takového stalo. Panikáři to ovšem mají za hotovu věc. V čem se tedy liší ochrana od upřednostnění práv menšin? Může to někdo rozumně vysvětlit? Dát zjevný příklad?
V Maďarsku zavádějí zákon proti soucitu a lidskosti. V Polsku likvidují nezávislost soudnictví. Někdejší totalitní praktiky zvedají hlavu. Stejně jako nacisté v Německu 30.-tých let se dnešní –fobové ohánějí demokracií, ba dokonce ochranou demokracie, kterou chtějí sami omezit, zakázat a posléze zlikvidovat. Jsou to známé historické procesy. Já jim na to neskáču. Jasně cítím již dnes, že jít myšlenkově proti proudu mi přináší spoustu ataků, nadávek a vyhrůžek. Budou mě v budoucnu –fobové bránit proti zákazům a stíhání mého názoru, že multikulturalismus je jediné možné, protože mírové, řešení. Likvidací multikulti politiky logicky dojde ke konfliktům, možná i k rozkladu Evropy. Ale Evropa se sjednotila proto, aby udržela mír, zjemňovala ekonomické třenice jejich převodem na spolupráci. Jak chcete –fobové bez multikulti udržet mír? Obávám se, že odpověď nedostanu.
Další mantrou –fobů je vlastenectví a národní suverenita. Ponechme stranou jejich podivný internacionalismu, který se organizačně podobá tomu stalinistickému. Ještě daleko obskurnější se mi jeví jejich teorie o konfederační náhradě EU, kdy budou suverénní státy svázány smlouvami o společné zahraniční a bezpečnostní ústřední vládě konfederace. Je to mlhavé až směšné, protože to vyvrací daleko více suverenitu zemí než je tomu dnes. Zde nejde o nějaké zlepšení, ale o mlhavou vějičku na neznalé problému. Naprostou suverenitu nemá nikdo na světě. Mezinárodní společenství dříve či později tlačí na diktátorské země, aby zmírnila jejich šílenou suverenitu. Z hlediska vyžadované suverenity je ospravedlnitelná například jaderná suverenita Severní koreje a Íránu. Skutečně je? Z obchodního hlediska je plná suverenita zcela nerealizovatelná. Hospodářské systémy uzavřených států skomírají. Nebo? Uveďte mi příklad ekonomicky úspěšné suverenitou izolované země.
Je zcela jasné, že panikářské - mlhavé představy o životě jsou jen třesky plesky. Možná sem tam vyhrajou –fobové volby a na čas zkomplikují demokratické – multikulti procesy vedoucí ke světovému míru. Jsou a budou to jen epizody, protože politická realita (reál politika) je nevyhnutelná. Leda by se opravdu podařilo –fobům rozpoutat světovou válku s cílem žít denně co největší paniku. Pochybuji, že o toto ve skutečnosti svět stojí. Tak tedy: buďto multikulti demokracie a mír nebo internacionální panika plná podezření a eskalující krize a válka.
Jak to máte vy? Já myslím, že preference budoucího mírového světa je zcela jasná a žádní bigótní tmáři převlečení za monopolizované ochránce křesťanských hodnot tomu nezabrání. Skončí na smetišti dějin jako komunisti. Multikulti nikoho nevyhlazuje, takže se s tímto okrajově úzkostným myšlením budeme potýkat i nadále. Lepší je tomu neuhýbat a demaskovat poblázněnost hned.
