Touha po totalitě v uvažování a v míře, kterou chtějí občané nechat stát určovat vyznění svých životů je v hybridních poloneonacistických zemích postsovětské zóny chorobná a chronická. Polsko i Maďarsko musí pryč …
… ze společenství demokratických státu Evropy.
Hlásat bludy je jistě demokratické. Demokratické je ovšem nechat také hlásat vědu veřejně prokázané poznatky. Toho všeho se předem v Polsku i Maďarsku vzdávají. V rámci nějakého velikášského bloku mění obě země legislativu v ošemetných oblastech na ústavní úrovni. Na ústavní úrovni se takové přešlapy vůči zdravému rozumu a demokracii budou těžko napravovat a hrozí, že zbytnění nesmyslu v lidech pohodlně zakotví a vzdálí naše nynější přátele od demokracie na dlouhou dobu.
Pokud jsou tyto neofašistické hybridní politické gangy tak silné, ať vystoupí z EU. Jistě na to mají dostatek manipulačních prostředků. Zákonitě se prohloubí konfliktní situace mezi evropským společenstvím preferujícím lidská práva oproti nějakým exkluzivistickým (výlučným) iluzím.
Zákaz individuálního rozhodování o potratu i zákaz svobodného přístupu libovolného (tedy i homosexuálního) páru k založení rodiny čili poskytování láskyplné péče, svědčí o morálním zhrubnutí někdejších komunisticky zglajchšaltovaných společností. Je to útok na svobodu jednotlivce, která se společnosti týká jen výjimečně a ojediněle. O uvedených procesech prakticky společnost neví a v dnešní anonymizované společnosti nějaké masové šíření okrajových jevů v chování celé společnosti nehrozí.
Samotný fakt tohoto většinového rozhodnutí přitom vůbec nic neznamená. Jistě se najdou v dnešní době snadno mechanismy, jak tyto pitomosti obejít. Ovšem hrozba oněch politických iracionálních elit je jasná. Chceme určovat totálně tvůj osud. Jaký vlastní názor bys to chtěl mít? Většina o tobě rozhodla, že jsi toto a budeš dělat toto. Je to pouhá demonstrace síly. Ani potraty, ani homosexualita a vytváření pečujících „rodin“ se tím definitivně nikdy nevyřeší. Žádná a ni absolutní, ani totalitní země nikdy nevyřešila problém prostituce, protože jde také zčásti o přirozenou potřebu a lidí jsou snadno náchylní kvůli této potřebě riskovat i život.
Tvůrci, hlasatelé a obdivovatelé těchto opatření se opájejí triumfem politické či mocenské síly, ale přitom je to již začátek jejich konce a úpadku. I nacisté věděli nejméně rok, že válku prohráli, ale to jim nebránilo až do hořkého konce uplatňovat jejich iracionální mezilidskou debilitu. Fanatismus je strašná nemoc. Nyní ještě vydíráním prostřednictvím veta k evropskému rozpočtu dosáhly obě nebohé země kompromisní dohody, ale schválit takový ústavní dodatek pár dnů po dohodě o právní toleranci podkopávání demokracie musí zákonitě vést i k radikalizaci většinového evropského postoje. Myslí si tyto dvě země, že vnutí unii svoje nedemokratické postupy a vize? Předělají tito snílci o výlučné kvalitě a neomylnosti převažující liberální mínění? Nemyslím, že je to reálné.
Ve skutečném rozvážném světě se Polsko i Maďarsko zesměšňuje na úroveň rigidní katolické šaškárny 19. století. To nemůže kulturně dlouho vydržet, ani přinést přirozený vzestup společnosti založený na svobodě a iniciativě. Nejde o to, kdo má nějakou pravdu. Jde o přirozené jevy, které by měli mít v pravomoci aktéři nepříjemných či dokonce tragických životních událostí. Představa, že nějaká žena usiluje spadnout k potřebě potratu a k péči o problematický plod. Většině žen se tyto smutné události stanou nebo se jim nejsou s to v přirozeném pudovém opojení ubránit. Podobně homosexuálové či transsexuálové v drtivé většině nejásají a neoslavují svou odlišnost. Téměř vždy je jejich přirozené uspořádání těla a mysli (prostě to tak dostali a jinak to neumějí cítit) hrozbou konfliktu s nejbližším milovaným okolím. Vyloučení do ghetta jim podobných. Jsem plně přesvědčen, že by se většina LGBT spoluobčanů této své odlišnosti raději vzdali. A tu přicházíme my, kteří vůbec netušíme, co ti lidé prožívají a nařizujeme jim, jak se mají chovat, jak si mají uspořádat život. Asi proto, že většina se cítí ohrožena čímsi okrajovým, které současně popírají, že ve své přirozenosti to ani neexistuje. Jaká moudrost věků. Vždyť pokud je vše tak, jak si supernormální hetero představují, pak jsou jakékoli jejich obavy z ovlivnění společnosti zcela zbytečné. Z podstaty věci je normalita přirozenosti automaticky většinová a nezničitelná. Nicméně jsem zvědav na výsledky mezinárodních soudů o lidská práva, k nimž nepochybně na pozadí jednání Polska i Maďarska v této věci jistě dojde. Proto by se měly obě země rychle samy rozhodnout a vyhnout se evropské jurisdikci co nejrychlejším odchodem z EU. Jinak hrozí, že příště ke kompromisní dohodě uvnitř EU nedojde, protože snad bude koronavirová krize již zažehnána a rozpočtová nedohoda nebude tak akutní a tragickou hrozbou.
Nejvíc mne ovšem stále irituje zjevná hloupost tvrzení, že lze u porodu pouhým okem porodníka nebo rodiče s jistotu zjistit a definitivně určit pohlavní budoucnost jedince. To se určitě k mezinárodnímu soudu s nějakou příkladnou kauzou dostane a bude z toho velká a nákladná maďarská ostuda.
