Pro milovníky politické nekorektnosti je v knize Miloše Mendela Muslimové a jejich svět řada podnětů k vydýchávání. Trénink konfrontace s podloženými názory odborníka nikomu neuškodí. Naopak může některá témata uzavřít.
Kniha Miloše Mendela Muslimové a jejich svět vyšla v nakladatelství Dingir v roce 2016. Je tedy nebývale aktuální a nevyhýbá se všem diskutovaným problémům spojených s kritikou islámu. Doc. PhDr. Miloš Mendel, Csc. (* 1952) je pracovníkem Ústavu religionistiky Filosofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně.
Na straně 45 se autor věnuje problému „křesťanské“ reakce na „svátek obětování“ (íd al-adhá), kdy si muslimové rituálním obětováním ovce nebo kozy připomínají Boží zkoušku proroka Ibráhíma v podobě oběti syna Ismá’íla. Pokud se tak děje veřejně, což je spíše výjimkou, často se odehrává tento svátek v soukromí, vyvolává to v lidech dramatickou reakci. Naopak je např. pro mnohé turisty drastické až nevkusné sledovat o adventu netečné fronty lidí přihlížejících vraždění „třeboňských kaprů“. Také při této příležitosti teče krev, lidé prohlížejí vyhřezlé vnitřnosti a se zájmem sledují, zdali je to mlíčňák nebo jikrnáč. Jistě, nejde o kvičícího savce, ale jen o němou rybu. Připomeňme si tedy klasickou zabíjačku s jejím vyvrhováním vnitřností zabitého kvičícího zvířete. Vypouštění krve, z níž je bezvadná polívka a jitrnice. My se radujeme a popíjíme slivovici a to vše za přítomnosti našich dětí.
Často se také setkáváme s názorem, že islám nemá žádné tolerantní učení. Na straně 57 se však můžeme dočíst: „Pojem tolerance (arab. Tasámuh) je už po celá desetiletí předmětem rozvolněných apologií ze strany ulámá – právních autorit, intelektuálních reformistů a muslimských intelektuálů na Západě, kteří se na základě nových interpretací Koránu či prorocké tradice snaží ospravedlnit islám jako nejtolerantnější či mírumilovné náboženství, případně ho zařadit do kontextu ekumenického dialogu, …“ Problém je, že tato vyjádření mají v křesťanském světě mizivou publicitu.
Islamofobům, zejména těm s nějakým nálezem v oblasti srdeční, tuto knihu nejenže nedoporučuji, ale přímo zakazuji. Nerad bych kromě veřejných nadávek na svou osobu ještě slyšel, ty vrahu.
