Žádný státní fašismus se nekoná. Možná nějaký kolektivistický fašismus v hlavách posedlistů kolektivní vinou. Široké spektrum důvodů pro neočkování vylučuje dělat mezi neočkovanými rovnítko.
I bacilonosič má samozřejmě svá práva. Doufám, že nikdo neočekává, že na infekčním oddělení nemocnice pacient právem protestuje, že se personál chrání zejména před vyšetřením nějaké infekční nákazy. Nákazu způsobují prostým okem neviditelné organismy, o jejichž existenci není každý přesvědčen. Nicméně existují různé formy důkazů o existenci mikroorganismů. Existuje mezinárodní kontrola prostřednictvím otevřených informací o testovacích závěrech. Existují studie a sledování poškozujících důsledků vzniklých očkováním, na kterých je postaveno i normální odškodné nebo následná péče o zdravotní důsledky z očkování. Informace o tomto fenoménu se normálně publikují a diskutují, systematicky sledují. Očkování se potom hodnotí jako přijatelná míra rizika. Jsou přece i případy, kdy pacient zemře na banální důsledky operace slepého střeva. Kvůli tomu se nezačne masově neoperovat. Na zvážení rizika má jistě každý právo, ale také má jisté povinnosti.
Pokud se někdo nechce očkovat, není to stejné jako když se nemůže očkovat. Jistě je celé spektrum hraničních případů a člověk je při tom sám se sebou. Jsem pár takovými obklopen, ale nemám s nimi žádný problém, protože se velmi odpovědně až úzkostlivě snaží vyhnout riziku, že někoho nakazí. Nechodí svévolně na veřejné akce, každého se před návštěvou zeptá, zdali smí přijít apod. Nicméně to dělám i já, který očkovaný jsem. Problém není ani tak v samotném faktu uskutečnění očkování, ale v tom, jak neodpovědně se člověk kvůli názoru chová. Agresivní by neměla být ani jedna strana. Zákazy a omezení by měl každý normálně přijmout jako prevenci rizika, že někomu ublíží. Přesto nikdo nemá, nebude a nikdy neměl záruky, že mu všechno projde a nikdy neumře.
Považovat omezení pro neočkované, byť by je dočasně vyhlásila vláda, za fašismus je nesmysl. Fašismus je věc totální, skutečně byli odpůrci a lidé špatné krve odvezeni do vyhlazovacích táborů. Něco takového dnes není vůbec možné. Ani nejsou tendence, aby „neočkované“ někdo selektovat a koncentroval na jednom místě. Naopak jsou tak liberální podmínky, že si někdo může veřejně přijít zatancovat na křížky na Staroměstském náměstí a pokřikovat přitom „koronapodfuk, koronapodfuk a všechno je mi fuk! Prostě očkování má svá pozitiva a negativa. Člověk ve svobodné společnosti má nezadatelné právo se neočkovat, ale pak by měl dobrovolně zůstat doma a neprovokovat štěstěnu a obavy očkovaných. Zrovna tak vnímám hloupé útoky proti neočkovaným. Určitě spolu máme diskutovat a přesvědčovat se argumenty, ale skutečné útoky je třeba absolutně odmítnout.
Určitě je nutná zdařilejší a velkorysejší osvěta, těžko pomůže osočování a vyhrožování. Na druhé straně nelze infekční izolaci pokládat za potlačování lidských práv, neboť je to jen krátkodobé, dočasné opatření, které se dále řeší a řešení má vést ke zrušení opatření. Nejde do nekonečna eskalovat nesmyslná vyjádření na adresu kdekoho, že je perzekuován, protože, když neumí španělsky, nedomluví si rande se španělskou intelektuálkou, pokud ona neumí česky. Tahle hra na skrytou závist je mi z duše odporná. Co kdyby toho obě strany prostě nechaly a dělali něco příjemnějšího, třeba se zajímali o své blízké a nepletli se do těch, co jsou jim vzdáleni?
