Na úspěchu Ester Ledecké je nejdojemnější a nejkrásnější její chování po dojezdu. Nevěřícně dlouhé vteřiny nereaguje a čeká na nápravu chyby. To je skutečná pokora. Velmi potěšující byl v prostříhu i úsměv její soupeřky.
Srovnatelným výkonem vedle úspěšné jízdy Ester je možná šokující skok a světový rekord Boba Beamona ve skoku do dálky na olympiádě 1968 v Mexiku. Kritika na adresu komentátorky Esterčiny světové jízdy, Lucie Hrstkové-Pešánové, je nesmyslná. Odbornice sice kritizovala technické chybičky v její jízdě. Když si ale všimla mezičasů zvolala: Esterko jeď! Na její kritice nebylo nic nepřejícího. Naopak. Jde o to, že odborníci ve sportu vidí chyby, jejichž odstranění pak objektivně vede k setrvalejším úspěchům a někdy i k výkonnostnímu rozdílu třídy. Každý, kdo někdy dělal poctivě sport toto dobře zná. Kdyby Ester rady odbornice vyslyšela, jako možná správně vyslyšela rady Ondřeje Banka, pak by porazila soupeřky skoro vždycky a o minuty. Sláva a čest odborníkům.
Naši všechnokritičtí sociopati nikomu úspěch nepřejí. To jim ovšem nebrání obviňovat z toho všechny ostatní. Nerozumí tomu, co je objektivní odborná kritika. Kdyby se měli postavit na svah a začít trénovat čerstvou olympijskou vítězku, jen by vzdychli a řekli: Esterko, jeď jak chceš, ty to už navždy umíš. Není to žádná legrace chtít kaučovat takovou hvězdu. Ona neznámá Ester je totiž jenom olympijská vítězka ze Soči (omyl: tam byla nejlépe sedmá, byla mistryní světa 2017) z trochu jiné disciplíny. Ale olympijská vítězka přesto jako elita musí naslouchat a někdo musí mít odvahu říkat jí i nepříjemnou pravdu do očí.
Sociopat se vyznačuje tím, že neustále komentuje všechno, čemu ani za mák nerozumí a pak říká odborníkům, že se jako elita vyvyšují. Myslím, že se především vyvyšují sami sociopati, kteří by si svoje nenávistné a temné poznámky měli potichu a tajně léčit. Mlčeti zlato. To je to co jsem nedokázal (přiznal se v Roku ďábla Karel Plíhal). Zkuste si milí sociopati někdy připustit, že elita se vyznačuje zejména tím, že se věcmi trvale a systematicky zabývá. Poznámky někoho, kdo jede kolem autobusem, jsou v podstatě typickým projevem neuplatněné frustrace a zneuznání. Jakmile se milí sociopati začnete věcmi vážně zabývat, pocítíte konečně, co je to zodpovědnost a přestanete plkat a obviňovat a třeba vznikne spousta krásných nových věcí a událostí. Tak do toho!
