V reakci na můj minulý blog se rozhořelo moje dopisové oddělení, které dosud stagnovalo. Kontaktoval mne jistý Pudlomír Jásal, jehož ohavně obavné názory musím zdejší společnosti zatepla vyzvonit.
Přišel k mým domovním dveřím středně zavalitý bezvlasý muž, který mi předem napsal pár témat, která ho tíží. Opět jsem mu zopakoval, že nejsem ordinován a z toho důvodu není můj byt žádná ordinace. Má to i své výhody, zavtipkoval jsem, není tu žádná čekárna. (Podobnost s některými antonymci dále je čistě náhodná.)
„O co mi jde“, uvedl svou řeč tajemný Pudlomír. „Zdá se mi, že lidé již nemohou více skákat na některé jednostranné útoky na Putina a Rusko. Rétorika se vyčerpala a nyní se přenáší zloba pozvolna i do vlastních řad. Vedle titulku – A tohle obhájíte jak, pane Putine? – se objevují i Macron se snad pomátl. Německo chce ovládnout Evropu jako za druhé světové války. Já vím, je to velký úspěch spojené ukrajinsko - polské pravdivé propagandy, ale kolikrát je to za hranou komediálnosti.“
„Proč myslíte?“ Zeptal jsem se nápadně skepticky. "Nemyslete, věřte!"
„Tak třeba titulek A toto obhájíte jak, pane Putine? Navozuje klamný dojem, že je zde někdo civilizovaný vyzýván k veřejně přístupné obhajobě svých činů. Jenomže každý ví, že v nynější válečné době usměrněného tisku nemůže Putin dostat obhajitelský prostor. On je odsouzen a žádné seriózní noviny si netroufnou nějakou skutečnou obhajobu otisknout a objektivně ji komentovat. Na Putina se smí jen nadávat a ano to se nedodržuje. Hnedle to všichni pochopili tak, že stačí komukoli podsunout kremrolství a můžete hned dotyčnému veřejně nadávat a dehonestovat jej až za hranice dětství.“
„No ale to je v pořádku. Vy snad nevěříte????!!!!!, že od aktu agrese se všechna předchozí provinění světa smazala a za touto tlustou čarou je již jen paralela s hitlerstvím druhé světové války? To u nás chápe, ale hlavně dokonale tomu věří 99, 99978 % veřejnosti. O takových otázkách demokraticky hlasuje u nás veřejnost sama. Bez ovlivnění, bez nucených či podsunutých výkladů.“ Namítl jsem spravedlivě a v brzlíku se mi ozval čistý pocit zadostiučinění.
„Ale co když jenom tak kývají a myslí si něco jiného? A také, z principu Kantova morálního imperativu přece záleží na tom, jak to je doopravdy.“ Snažil se mne nahlodat Pudlomír.
Nedal jsem se, moje jistota byla příliš bezuzdná. „No právě! Zločiny Putina a každého Rusa kolektivně jsou tak zjevné, že není pro vyšetřování a obhajobu žádné místo. Kdyby si o tom jen na stromě cvrlikali vrabci, pak bych vás chápal, že jste nikdy nejedl kouzelnou rybu a nerozumíte řeči ptactva a dalších zvířátek. A kdo nemá rád zvířátka, nemůže být dobrý člověk. Ale v tomto případě to přepisují přímo z vládních zdrojů naši stateční a poctiví novináři. Až tak je to jasná pravda – nadholý fakt!“
„Ach ano. Díky, že jste mne utřel jako malého kluka. Měl byste si tu ordinaci otevřít a vybírat za tuto čistou jistotu do žil. Ani by mi nevadilo, kdybyste si za to pak koupil nejkrásnější vily na nejkrásnějších riviérách světa. Vy si to zasloužíte. Ach, takové hrdinství. Myslíte, že už se chystá nějaká jednotka zatknout Macrona a soudit ho u podzemního tribunálu v Kyjevě? Není to ta, co se cvičí u nás na té Libavé? To bych byl nadšený. Ještě tak vyřešit, jak smazat z mapy evropské měkoty vládychtivé Německo. Ale to my se s nimi vypořádáme za pomoci dekretů ukrajinského prezidenta Zelenského po vítězné jaderné válce Ukrajiny nad Ruskem. Slyšel jsem, že už je připraven opis našeho benešovského dekretu o státní nespolehlivosti, pardonu a odsunu. Kéž by. Protože, pokud by Ukrajinci nevyřešili své problémy se sousedy, nemohli by vstoupit do EU. U NATO to není problém, tam už jsou v rámci kryptoantimnichovanství. Požívají všechnu možnou podporu, kterou je NATO ochotno věnovat zdarma, z čirého pravdivého nadšení lidu.“ Ach, rozešli jsme se jako dva dojatí přátelé.
