Demonstrace Milionu chvilek je ztráta času

Proto mě na demonstraci nikdo neuvidí. Nikdo mě nepotká ani na oslavách výročí sametového listopadu. Protože si lžeme do kapsy, získali jsme z možných svobod jen minimum.

Máme jenom svobodné mindráky. Nejistotu, kdo jsme a kam patříme. To je skutečně žalostně málo.

Milion chvilek dává premiéru Babišovi ultimátum:  Zbavit se ještě víc Agrofertu, zbavit se médií a úplně se zbavit ministryně Benešové. Bohužel jsou to směšné požadavky na to, co by skutečně bylo reálné a potřebné.

S Agrofertem je pozdě. Jde o účelově postupný požadavek a myslím, že tím Milion chvilek u veřejnosti naprosto ztrácí renomé. Vážně se schválil zákon o svěřeneckém fondu. Vážně se nedá dokázat nakolik by pomohlo, kdyby ten svěřenecký fond ještě převedl na někoho, kdo mu jej nějak funkčně vrátí. Je to jenom denunciační požadavek. Lidé volili Babišovo ANO s vědomím, že volí metafirmu Agrofert.

Na požadavek, aby se zbavil médií, není právní argument. Nakonec bychom si v údajné svobodě začali hrát na to, že podnikatel v této zemi nemůže být nikam zvolen. Nevím, je to napsáno na volebním lístku a příčetný volič si to tak zvolil. Takto se nedá ničeho dosáhnout.

Ohledně ministryně Benešové je situace snad nejhloupější. Rozhodně byli a jsou ve funkci mnohem horší ministři. Jak chce nějaké nezvolené mimoparlamentní těleso požadovat, aby premiér někoho vyhodil z vlády? To je normální úloha opozice. Demonstrace bude takto jen něžným šplouchnutím do vody.

Přitom by byly požadavky, které by Milion chvilek mohl pozvednout, protože to například zanedbává opozice. Pokud má jít o demokracii a jakousi politickou čestnost či alespoň korektnost, mělo by se požadovat spíše cosi lidského anebo řešení čehosi společnost ohrožujícího. V prvním případě by zcela jistě měl zaznít požadavek na solidární přijetí uprchlíků z Řecka nebo Itálie. V druhém případě by se měla požadovat změna v oblasti nenávistné rétoriky na sociálních sítích. Protiprávnost výhružné situace na sociálních sítích volá do nebes a deformuje a pokřivuje společnost. Na takovou demonstraci bych přišel, takové sametové výročí bych si klidně odradoval.

Bohužel v mysli „progresivních“ aktivistů je zmatek a zcela nevěcně populistický moment instinktivního uvažování. Čemu se ovšem divit? SocDem srovnala krok, pokud ne s neonacisty, tak alespoň s naší demagogickou SPD. Zřejmě doufá, že zhnědnutí přinese více než dojem neuklizeného hovínka po pejskovi na vodítku. Stačí jednoduchá otázka. Kde jsme tam u nich pomohli pane premiére? Nikde, stále k nám do Evropy chtějí. V Afghánistánu máme dokonce zcela mastnou hlavu od žluklého másla, protože tam válčíme, tedy pardon, „děláme tam mír“ až se tam nedá žít. Stát se rozpadá, protože na něj klademe nároky, které nemůže nikdy bez skutečné pomoci splnit. Nejsme schopni tam vykořenit tisíciletou kmenovou společnost, která nevnímá tribalistické postupy jako korupci. Naši soudruzi sdružení v rudém nebo hnědém kmeni také nevnímají protěžování svých soukmenovců jako korupci. Koneckonců trafiky pro vysloužilé kolegy nepovažuje za korupci ani tzv. pravice.

V Sýrii jsme jednou nohou v konfliktu zcela namočeni skrze mlčící „náhle“ osleplou EU. Turecko osvobozuje Islámský stát. Chystá si území pro páchání nekontrolovatelné genocidy vůči Kurdům, pod zástěrkou jakési vnitřní bezpečnosti vně vlastních hranic. Takto se staral o naše Sudety přeci strýček Hitler. Nakonec se tato situace projeví za pár dní, jakmile nám Turecko začne posílat evropské islámské bojovníky do Evropy. To teprve bude tóčo. Tuším, že na jejich návrat se také budou požadovat kvóty. Na rozuzlení jsem velmi zvědav.

Ohledně nenávistné rétoriky na sociální síti je nutno poznamenat: včera bylo pozdě! Nicméně ještě by se dalo ledacos zachránit. Drastická asertivita ve společnosti zcela podřezává větev morálky, na níž sedí ve skutečnosti mír i sociální smír. Však důsledky jsou již vidět. Jsme sice chudí příbuzní západu, ale máme jejich ceny a naše děti budou stejně drsné a střílivé jako na západě. Do techniky konfrontace jsme zatáhli nebohou nejmladší generaci. Řada učitelů mi v poslední době potvrdila, že kverulantská povaha nezletilců není výchovně řešena, ale často je i učitel ze školy vyhozen. Dnešní rodiče si nenechají mluvit do výchovy svých miláčků. Celý problém ale začíná u postfaktického lhaní, které agresivně zejména sociálních sítích provozují všelijací přesvobodnělí chytráci. Pokud elity státu takovým postojům vlastně přizvukují nebo nelidskost přímo podporují, pak by to byl důvod pro demokratickou demisi z vážného právního důvodu. To však Milionu chvilek jaksi nedochází, takže se budou opájet neplodným masovým happeningem, který patří spíše do oblasti umění. Politika to není. A věcnost už vůbec ne.

Zůstanu pokorně doma a budu doufat, že se objeví silueta někoho moudřejšího na budoucím konci tunelu volebního období naší současné skvadry. Pořád ještě mám co dělat, takže to není až tak zlé.

 

 

 

Autor: Zdenek Horner | úterý 12.11.2019 0:08 | karma článku: 20,78 | přečteno: 797x
  • Další články autora

Zdenek Horner

Válka je zločin

1.5.2024 v 14:35 | Karma: 29,99

Zdenek Horner

K té vší válečné vřavě

27.4.2024 v 3:23 | Karma: 30,13