Milují svoje předsudky a pokládají ostatní, kteří se nebrání výchově a pracují na sobě za pokrytce. Předsudkům, které jsou vrozené, se nemá cenu bránit. Tato extrémně konzervativní stanoviska se opírají o přečtení jediné knihy.
Především je třeba říci, že nejde jen o diskuzi zde. Pohybuji se na více serverech a ve více prostředích, než jen blog.idnes. Chování kulturních rasistů je podle společného vzorce. Přečetli jednu knihu, tou se dokola ohánějí a vyžadují, abyste odsouhlasil v diskuzi, že jste ji podrobně četl, pak jedině s vámi možná budou trochu vážně mluvit. Spolehnout se na to nelze, protože nemáte naději jim dokázat, že jste ji četli. Musíte ji mít doma a citovat z ní kontrolní pasáže, pak možná budete přijat na milost. Absolutně nemají představu, že byste četl k problematice více než nějakou jednu svoji „špatnou“ knihu. Jediným argumentem k vašim hypotézám a otázkám je škála tvrzení: „to je úplný nesmysl“. Nadávky zde vypisovat nebudu, každý je zná. Samozřejmě v 90% případně kulturní rasista napřed zhodnotí vaši osobnost, svůj názor – předsudek o vašem pojetí problému musí buďto sedět jeho pojetí nebo jste pro něj „imbecil Evropy“ apod. K diskuzi samotné nedojde, protože nikdy nesplníte požadavky, které oni na diskuzi kladou. Ve výsledku všude roztrubují, že nechcete diskutovat.
Za vším stojí nevzdělanost a argumentační chudoba. Už slyším to spílání do ničemů apod. Abychom si ukázali, že to bohužel funguje tak, jak popisuji, pustím se zde příště do diskuze o literatuře jejich oblíbenců. Moji milí přátelé mne, moc díky, zásobují i literaturou protivnou. Mám tedy příležitost se obšírně vyjádřit ke knize Thilo Sarrazin, Přání otcem myšlenky, Academia 2017.
Vydání této knihy naším vědeckým mainstreamovým nakladatelstvím rozhodně dokazuje, že se u nás diskuzi nikdo ve vědeckém světě nevyhýbá. Pokud někdo soustředí svoje názory a podloží je výzkumy a další prostudovanou literaturou, vytváří se běžný diskurz o tématu, který zahrnuje i velmi vyostřenou diskuzi, ale stále jen diskuzi a žádné osobní výpady. Je zcela v pořádku hlásat podložené argumenty, ale je třeba poslouchat i stranu opačnou, má-li co říci.
Krátkou ukázkou budiž můj první názor na jednu z úvodních kapitol, jejíž téma zde i na dalších serverech značně rezonuje. V úvodním slově 1. Oddílu knihy s názvem Proč některé společnosti mají úspěch a jiné nikoli, autor uvádí, že se tak děje generálně ze čtyř rozdílových okolností (str. 19).
- Regionálnímu a státnímu původu
- Generační příslušnosti
- Stupni vzdělanosti a příslušnosti k sociální vrstvě
- Nahodilostem rodiny, okruhu přátel, četby a cestovatelských zkušeností
Pro diskuzi jako takovou jsou to přijatelné možnosti. Nikde není předem tragikomicky napsáno, „protože islám“, „protože migranti“ apod. Tím se liší vědecké pojetí od kulturního rasismu, že se nesnaží zjednodušovat všechno na „obětního beránka“, ale hledá vážně možné příčiny věcí. Doufám, že se těšíte, přátelé čestné a rovné diskuze. Jiní pod můj blog ze zdravotních důvodů snad ani nechoďte.
