Chodím se trpělivě dívat na různé zdroje informací, což zahrnuje i sledování kritiky těch protikladných. Zabrousil jsem na web Manipulátoři - na faktech záleží. Zabýval jsem se podrobně vyvracením jednoho hoaxu.
Na výše uvedeném webu se vyvrací hoax: Co se stalo v Oděse v roce 2014?
Článek pana Cempera je bohatě ozdrojován. Zdali nestranně to je otázka různé míry, ale zjevná snaha o objektivitu tu je. Co z článku o dané události je hoaxem? Na facebooku jistá osoba poukazuje na masakr 100 civilistů. Pan Cemper vyvrací hoax důkazy, že jich bylo jen 42. Bohužel si myslím, že vyvrátil jednu dílčí informaci, ale hoax v jeho celku určitě ne. Po pečlivém přečtení vyjde objektivně najevo, že neznámý pachatel – pachatelé způsobili požár budovy, kde bylo ukryto pár desítek proruských aktivistů, z nichž 42 přišlo o život. Z dalších souvislostí vyplývá, že ani jedna ze stran sporu nemůže mávat zprávou vyšetřovací komise, ačkoliv zrovna požár je trestný čin technologicky vyšetřitelný. Ruská menšina v Oděse určitě nemá vliv na ukrajinské vyšetřovatele. Ukrajinští vyšetřovatelé by jistě rádi zamávali vyšetřující zprávou, která ukazuje na jasného viníka (tedy na samotné proruské aktivisty, kteří se podle ukrajinské legendy vlastně upálili sami.) Jménem této nesamostatné menšiny se v OSN ozvala Ruská federace. Nestalo se ovšem nic. Ono také bez jednoznačného transparentního vyšetření také právně nic dělat nejde.
Nyní si pro názornost představme, že se událost stala u nás. Píše se rok 1991. Fanoušci Baníku Ostrava jedou fandit na zápas se Slovanem do Bratislavy. Dojde k potyčce, kdy se pár desítek slovenských fanoušků Slovanu a Mečiara s jeho odporem k EU a NATO. 42 z nich zahyne a nikdo to uspokojivě nevyšetří. Co by se asi dělo i u nás? Leckdo by neudržel nervy na uzdě. Naštěstí je to fikce, a my jsme Slovákům naslouchali, ačkoliv si zvolili jistý protiklad české pravice. Nikdo jim nevzkazoval, že když chtějí mečiarovský socialismus, ať táhnou do Ruska, jako to vzkázal Zelenský Rusům na Donbase. Dokázali jsem velice smírnou cestou rozdělit stát a nepotřebovali jsme k tomu ani referendum, které si naopak ruská menšina marně dopřála. Nikdo to referendum však nebere vážně, protože ve vypjaté národnostní situaci je ideologický nátlak příliš referendo nereálný. Nobelovu cenu za mír ovšem nezískal Klaus s Mečiarem, ale prezident Obama, který se vlastně proslavil čím? Pár vtípky na adresu Putina, právě v době oděské krize.
Podle mne vláda Ukrajiny neudělala dost. Dost možná neudělala dost i reprezentace Rusů či sama Ruská federace. Málo jsme udělali i my v Evropě, protože jsme se jen zálibně dívali na zpupné přetahování o celistvost – necelistvost Ukrajiny, ale naprosto jsme nepřispěli k mírovému řešení této národnostní otázky. Ukrajina si mohla vytknout vytvoření federace jako prioritu a my jsme místo zbraní mohli poslat Klause s Mečiarem jako zprostředkovatele míru. Zde je vidět, že nejde o nějaký neočekávaný lapsus nebo tragédii podobnou tsunami či tornádu. Většina jevů se dala více než desetiletí předpokládat. Ale nebyla vůle ani zájem jednat v zájmu míru. Celou dobu se řeší, kdo má v konfliktu pravdu. Nikdo.
Předpokládám, že i s tímto mým názorem budu zde opět spílán do kremelských pacifistických hyen. Ale ruku na srdce, zdá se vám ten hoax opravdu objektivně vyvrácený, pokud nehledíme jen na správnou korekci počtu obětí?
