Oba současní prezidenti mají jedno společné. Jsou to, jak říkáme trefně po česku „fouňové“. Takový typický náfuka v čele světa se domnívá, že on smí urážet každého, ale jeho nesmí urážet nikdo. Taková je skoro celá dnešní elita.
Je příznačné, jak si ve svých přístupech jsou oba světoví fouňové podobní. Neargumentovaná libovůle z nich čiší na každém kroku. Ale to je právě to, co imponuje miliónům jejich deprivovaných voličů. Považte, ta odvaha. Neváhají se ve svém postavení „neohroženě“ postavit obecně sociologicky odsuzovaným nešvarům.
Hrdina Trump má zajisté pravdu, že rétorika aktivistické eskadry je zčásti zcestná, podobně xenofobní a zvrácená, jako ta jeho. Neztotožnil bych se ani na okamžik s názory ani jedné protivné strany. Ale pokud se vžiji do role prezidenta USA, rozhodně bych se nesnižoval k útokům podobným těm Trumpovým. On skutečně neodpovědně přilévá olej do ohně. Od oficiální státní autority očekávám kulturní reakci plnou humoru a espritu. On nijak nepřispěl svou kritikou ke zlepšenému vnímání problémů, které hájí. Myslí si, že jen tato hrubá taktika jej opakovaně vynese do čela USA. Musíme doufat, že se Spojené státy vzpamatují z násilného snění.
Hrdina Zeman zase považuje požadavek, aby konal své povinnosti ve smyslu ústavy za vydírání, kterému nikdy neustoupí. Kdo by si nevzpomněl na úspěšnou tragikomedii Naši furianti. Dětské přetahování a výhružné podupávání v prezidentské pozici však působí směšně. Navíc Zeman již nemůže usilovat o znovuzvolení, leda by si vysvětlil naši ústavu zase tak nějak po svém. Nedivil bych se ničemu. Temný charakter naší hlavy státu vynikne právě v té souvislosti, že by se ve své pozici měl až úzkostlivě chovat jako státník, a měl by to být právě on, kdo využije svoji nejvyšší imunitu k tomu, abychom slyšeli pravdivé, nelichotivé a politicky nepopulární informace a stanoviska. Zeman nepřináší bohužel žádné nové motivující myšlenky a postoje. Nepřináší ani kulturu, ani etiku. Jenom náfukářskou rétoriku. Prostota jeho deprivované mstivé mysli se neuspokojila nejvyšším postem ve státě. Možná by pomohlo, kdybychom mu již za života vystavěli mikimauzoleum.
Nepochybně mají obě politické persony společné temné stránky. Druhé období prezidenta Zemana ukazuje, jaké by mohlo být druhé období prezidenta Trumpa. Bohužel ještě mnohem nebezpečnější v tom, že Trump je rozměrnější neonarcista než Zeman. Zeman je navíc korigován evropskou kulturní většinou. Chválabohu evropské volby nevyhrály destruktivní síly. Evropská integrace může pokračovat a nabrat novou energii a hlubší, přesvědčivější a snad i pravdivější argumentaci. Hlavním úkolem nového vedení evropské integrace je podle mne vzkříšení doby faktické, vzkříšení dialogu, vzkříšení podané ruky i našim deprivantům. Ať je to jakkoliv, jsou naši deprivanti, včetně řady blogerů šílejících na těchto stránkách, také našimi bližními a spoluobčany. Na rozdíl od nich si nemyslím, že by bylo správné je eliminovat jakýmkoli vyloučením. Potřebujeme je vtáhnout do dialogu, dodat jim motiv pro smysl života i po evropských volbách, které pro ně dopadly na politicko filosofickou sebevraždu. Mám o ně obavy. Oni se nevyrovnají s progresivně korektním liberálním vedením Evropy. Budou opět šílet. Při sebemenší zámince budou volat, jak jsou diskriminováni. Ale přitom sami po diskriminaci volají.
Byl bych pro to, aby každý, kdo se vysloví veřejně pro nějakou diskriminaci, ztratil občanská práva právě v onom smyslu, po kterém volá. Možná by taková vládní cestovka, kdy by mohli spoluputovat naši neonarcisté společně s migranty z ohrožených oblastí Afriky mnohým otevřela oči. Stejně bych jako pravoslavné sluníčko pro takový trest nehlasoval. Někdy je kulturní představivost zcela dostatečná, nemusí dojít k brutální aplikaci.Empatie by se měla vyučovat v našem školství. Ale to je ideál 22. století. Do té doby budeme muset improvizovat, abychom spolu přežili bez eskalace nového opakování brutality a násilí v nás všech. Zvířecí instinkty a živočišná sexualita je také prostředkem našeho přežití a vyvolává podobné endorfiny jako tzv. dobro. Nicméně všichni máme právo na koexistenční rovnováhu, a fouňové se nemohou divit, že se někdo posmívá i jim.
