Jsou některé konzervy, které páchnou obsahem na sto honů, aniž bychom je vůbec otevřeli. Stačí si přečíst titulky štvavých článků fanatického záhadologa a uctívače New Age, nejspíš i scientistu Libora Čermáka.
Určitě nás zase vyzve sloganem komunistických 50. Let: A tak se ptám ... Rudé právo se na nás směje z každého jeho článku. Jeho záhadologické nesmysly dávají popletenosti zakonzervovaných názorů korunu. Celý svět viděl poslední zatmění měsíce jako rudý ruměnec a přicházející a odcházející stín kulaté Země. Jen u záhadologů a konzervativců, křesťánků a migrofobů se zatmění objevilo zcela jinak.
Smazaná fotografie podle přání administrátora.
Podle Čermáka by protiváhou multikulturalismu měl být étos Jaroslava Foglara. Jenomže Foglar byl skutečně politicky neutrální, učil poznávat a ctít přírodu, mít nároky na sebe sama. Ani slovo o Bohu. Ani slovo na podporu tmářství. V jeho příbězích jsou záhady k tomu, aby se vyřešily a objasnily a na jejich pozadí vystoupilo etické jednání. Foglar věděl, o čem píše. Čermák kvůli svým bludům ani nemůže otevřít diskuzi, protože by se denně mnoho lidí vysmálo jeho vyčpělým záhadám opsaným z lifestylových časopisů.
Čermák neví o multikulturalismu zhola nic, a pokud něco ví, tak z toho udělá záhadu, protože to nepochopí a není schopen to do hlavy racionálně načíst. Odstupování od neutrálního multikulturalismu znamená utvrzovat se o výjimečnosti vlastní kultury a blížit se kulturnímu rasismu. Naštěstí si již dnes ani neonarcisti nedovolí tvrdit, že migrant je zvíře a nikoli člověk, i když o nich jako o zvířatech píší a smýšlejí. Porucha soudnosti je ohromující. Poslední válku už téměř nikdo nepamatuje, takže již není nemožné zpochybňovat její devastující fyzické i morální účinky. Pokušení mnohých, že by na válce například s islámem vydělali a skončili na straně vítězů je opíjející. Vždycky tu byli a budou válečníci a nahrávající extraordinérní figurky, které za svým směšným bláznovstvím skrývají neschopnost pojmout svět v racionálním celku.
Lidé na Zemi musí spolupracovat. Jedinou alternativou multikulturní budoucnosti je válečný chaos. Není náhoda, že například rozbíječi stávající EU staví před zraky svých obdivovatelů jakési souručenství nebo různonárodní frontu evropských národů. Vlastně by unii překopali jen pro svoje praktické účely, ale nic jiného jako perspektivu postavit nedokážou. Nemají žádnou pozitivní alternativu multikulturalismu. Svět totiž na evropocentismus bílého muže dnes očividně nepřistoupí. Čím dřív to pochopíme, tím dřív se vyhneme podobným Čermákům, kteří se snaží zastínit potřebné racionální zření. S politickým islámem je třeba odmítnout i politickou migrofobii. Každý si ji může odbýt v klidu doma a nechat si na ni předepsat antidepresiva.
