Ale s cikánem, nověji Romem bych bydlet nechtěl. Není to projev žádného rasismu a už vůbec ne terorismu, prostě chci mít klid. Pocházím ze severu Čech, takže vím o čem píši. S cikány mám větší zkušenosti než celá vláda dohromady. Pár cikánů, tehdy se jim tak říkalo, jsem znal osobně a stýkal se s nimi, jejich děti chodili do školy, rodiče dokonce pracovali, ale to bylo ještě v době, kdy byla práce povinná. Byli přátelští a dalo se s nimi celkem dobře vycházet, ale občas, vlastně často se bavili. Sjelo se jich do bytu dvacet, třicet a bavili se, popíjeli, hráli na harmoniku.
Veselé děti, asi dvacet, nebo třicet, nevím jak se tam mohly vejít, vesele běhaly po paneláku. Také byly celkem slušné a skoro vždycky pozdravily. Jenže dohromady to byl bugr při kterém by ani exministr Kocáb nezůstal v klidu, ostatně když měl s nimi bydlet v Litvínově, tak za sebe poslal svou asistentku a to ještě jen na půl dne...
Sousedé v jiném paneláku měli smůlu protože tam bydlely dvě rodiny cikánů a to už je síla. Čím je víc cikánů pohromadě, tím jsou agresivnější. Asi si tím kompenzují mindráky, je to možná pochopitelné, ale když malá cikáňata házejí z okna na lidi výkaly a staří jsou líní dojít s odpadky do popelnice (stejně ji neplatí) a všechno co nepotřebují vyhodí před dům, tak vás určitě naštvou a budete si rychle hledat jiné bydlení. Ani v Chanově dřív nebydleli jen cikáni, jen jich tam zpočátku bylo víc. Jak to tam vypadá dnes vědí jistě i ti největší humanisté u nás. Ústecká Matiční ulice byla ještě před třiceti lety celkem normální část města, podobně jako Předlice, kde si dnes podávají ruce občanští aktivisté s televizními štáby a bojovníky proti rasismu. Ano vypadá to tam jako vybombardované Drážďany, ale to jim nezničili Češi, Němci, ani Američané. Prostě to z nudy rozbili, rozkradli, dnes se tomu eufemisticky říká vybydleli. To ani nemluvím o tom, že ve vybydlených domech až na vzácné vyjímky neplatili nájem, platili jsme to za ně my neustálou solidaritou a přerozdělováním.
Cikánský aktivista pan Veselý je jako kolovrátek. Jeho moudra poslouchám už skoro dvacet let: Romové potřebují začlenit do společnosti, potřebují vzdělání, potřebují práci, potřebují jiný přístup (nevím jaký), potřebují zvýhodnění, potřebují, potřebují, potřebují... My také potřebujeme, ale ochránit před cikány, abychom mohli v klidu pracovat a vydělávat na jejich nespoutaný život. Říká se to dvacet let, nejen pan Veselý, kolik grantů se na pomoc cikánům zaplatilo, ale stejně do škol nechodí, přece je tam nebudeme hnát násilím. Že jsou pak nepoužitelní pro zaměstnavatele je jasné. Nenamlouvejme si, že za to oni nemohou, že je to naše vina. Je to jejich vina.
Romové jsou přitom pracovití, jen neradi makají pravidelně. Když vidím co jim dá práce vytrhat koleje, nebo měděné kabely, navíc je ještě musí na ohni opálit, tak si říkám jestli by za tu námahu nevydělali víc kdyby pracovali třeba jako popeláři, ti jsou rovněž sběrači. Asi ne, protože by už nebrali sociální dávky. Já bych jim dovolil, být ministrem práce, brát sociální dávky i když řádně pracují. Vyšlo by nás to levněji protože v daních by alespoň něco vrátili a další generace by se třeba naučila pracovat.
Je známo, že Romové se množí mnohem rychleji než my. Sociologové vypočítali, že za padesát let jich bude tolik, že už na ně nebudeme stačit vydělávat, to bude větší problém, než dnešní důchodová reforma. Budou chtít bezplatné zdravotnictví na nejvyšší úrovni a když ne, tak nás manželka pana Veselého Klára požene před soud pro porušení lidských práv.
Nenahlávejme si nic, teroristé jsou oni a bude hůř. My chceme vaše prachy křičí každý den a nemusí to být ani na náměstích. Pan Zavadil jim může jen závidět. Nemusí demonstrovat, stačí jen nechodit do školy, užívat si život a jednou měsičně natáhnout ručku. Když chtějí cestovat, našetří z dávek na letenku a pár měsíců se o ně postarají jinde a když se vrátí dostanou "našetřené" dávky pěkně zpětně. Vlastně si žijí jako v ráji, tedy v tom romském, ale v takovém já žít nechci. Platím si úředníky, policisty i ministry, tak ať mě ochrání a nepřehání to s tou solidaritou. Kdo chce žít v naší kotlině musí přijmout náše pravidla a musí přizpůsobit své chování našim standartům, ať již se jedná o Romy, černochy, nebo muslimy.
