Češi a spropitné. Kladu si otázku, zda Češi pravidla slušného chování neznají, nebo je to až tak silně zakořeněno v povahách z minulosti a pro člověka ze země bývalého sovětského bloku jsou to stále těžce vydělané peníze. Proč by je měl tedy dávat někomu, kdo je v rámci svého zaměstnání už zaplacen?
Kateřina Bartoníčková
Pro stále velkou část Čechů je dávání spropitného v restauraci nepříjemnou povinností. Částku s oblibou zaokrouhlujeme jen o pár korun nahoru v domnění, že tím snad ulehčíme práci číšníkovi, aby nemusel vracet drobné. Z hlediska etikety bychom ale obsluze měli nechat alespoň deset procent z útraty. Tak je to psáno. V zahraničí je to běžným zvykem.
V našich vodách si ale za to, že lidé nedávají spropitné, mohou sami prodejci, číšníci, servírky. Příjemné obsluze rád nechám spropitné, ale když se ani neusměje, o jídelní lístek si musím požádat sám a tváří se jako bych je obtěžoval, nemám důvod nechávat pár peněz navíc. Za co také? Vidím v tom takový výchovný moment, když si nejsem jist, zda to servírky, číšníci a další vnímají. Za dobrou práci příjemná odměna. Vždyť spropitné může být něco jako zpětná vazba zákazníků.
To, že je třeba si svého zákazníka vážit, dle mého názoru dobře vyřešili v Americe. Ve většině tamních podniků činí příjem ze spropitného téměř celý plat obsluhy, a tak se na zákazníka křivým pohledem nikdo rozhodně nepodívá. Ne nadarmo se stal americký úsměv pověstným. Mám takový pocit, že kdyby toto fungovalo i u nás, do druhého dne by byla většina hospod a restaurací zavřená.
Osobně si rád za dobré služby připlatím. Pokud si ale v restauraci připadám pomalu jako přítěž, nemám nejmenší důvod nechávat tam více, než je nezbytné. A ještě menší důvod mám se tam vracet. A tak není zcela pravdou, že by Češi nechtěli dávat spropitné. Je to také tím, že často nemáme důvod ho dávat.
Z podnikatelského pohledu mě zaráží, že majitelé restaurací, barů a hospod tak často podceňují svůj personál. Velmi dobře vím, jaký vliv má ochota a celkový přístup obsluhy k zákazníkovi a na druhou stranu, jakou moc má v rukou zákazník. Vždyť pouze ten spokojený se vrací…
