Shave head. My way to calm.

(chvíle intimní samoty)

Dívám se cizímu chlapovi do očí.

Stojí s břitvou, v klidu, sám.

S ostřím hlodavých myšlenek,

přiloženým na svou hlavu, neví, že není sám.

 

 

Ty oči člověka, kterého nepoznám.

Bosýma nohama, chlad dlažby proniká.

Stružky vzpomínek, vyryté ve tváři.

Kapky hořkosti, stékají mu po tváři..

 

 

Dívám se sám sobě do očí,

nepříjemně mi to zaskočí.

Táhnu břitvu myšlenek, nahoru, dolů, do stran.

Přes jizvy vzpomínek, ze starých ran.

 

 

Zarudlé oči, slzami vzteku.

Řinčení vody tekoucí po tváři, která už nezáří.

Na malou chvíli zchladí

tu žhnoucí řeku.

 

 

Pohled mám šílený,

runami strachu podivně stažený.

Hlavu i obličej zalitý slzami pochyb,

nic kolem jasně nevidím.

 

 

S prázdnýma očima.

Na hradby samoty, bolestivě přikován.

Ostrými hřeby vlastních výčitek.

 

Cítím, že víc, víc ještě víc,

prázdnota bolestivých výčitek,

na duši útočí.

 

 

 

 

 


Autor: Jaroslav Homolka | neděle 18.5.2008 22:05 | karma článku: 9,79 | přečteno: 1181x
  • Další články autora

Jaroslav Homolka

Zelená veš v kožichu

18.3.2009 v 8:22 | Karma: 27,28