Zavrhnout střídavou péči - ano či ne?

Položme si takovou otázku: Muž stojí v kolejích a z dáli se blíží vlak. Je správné toho muže zastřelit?

Ne. Samozřejmě, že ne. Měli bychom se pokusit dostat ho rychle odtud pryč.

Tak si otázku upřesněme: Muž s trhavinou stojí v kolejích a z dáli se blíží vlak plný lidí. Je správné toho muže zastřelit?

Ano. Čím dříve, tím lépe. Ať trhavina vybuchne dřív, než vlak přijede.

Upřesňujme ale dále: Muž s trhavinou stojí v kolejích a z dáli se blíží vlak plný divných ozbrojených lidí. Ti chtějí vyhodit do vzduchu místní nemocnici. Je správné toho muže zastřelit?

Ne. Oceňme jeho oběť a nechme ho zlikvidovat vlak i s ozbrojenci.

Šly by samozřejmě vymyslet i další, ještě krkolomnější varianty s protichůdnými výsledky...

Pravidla a výjimky

Obecné pravidlo zní: "Nezabiješ". Tak praví i jedno z přikázání desatera. V naprosté většině případů je správné se jím řídit. Muž stojící na kolejích je s největší pravděpodobností nešťastník, který chce skončit svůj život, nebo jen roztržitý tulák, který si nevšimnul, že se blíží vlak. Ne zabít, ale zachránit bychom ho měli.

Pak mohou nastat výjimky, kdy pravidlo z nějakého důvodu neplatí. Stává se to. Jak ale máme poznat, proč ten muž stojí na kolejích a kdo a proč jede v tom vlaku? Rozhodnout, že pravidlo neplatí, klade na člověka mimořádnou odpovědnost.

Tak je to i se střídavou péčí. Když se oba rozvedení rodiče chtějí starat o své děti, je pro děti nejlepší, aby se oba starat mohli. Je to obecné pravidlo potvrzené mnoha výzkumy i selským rozumem: "Děti potřebují oba rodiče".

Existují samozřejmě výjimky, kdy střídavka ani u dvou starostlivých rodičů vhodná není. Správně je rozpoznat může být stejně obtížné a ošidné jako rozpoznat cestující ve vlaku. Důležité ale je, že výjimky pravidlo potvrzují, ne vyvracejí. A nemohou být častější než základní varianta.