Senát vrátil Poslanecké sněmovně novelu zákona o rodině, která má mimo jiné podpořit využití střídavé péče o děti. Senát navrhuje, aby část týkající se posílení významu střídavé péče byla ze zákona vypuštěna. Poslanecká sněmovna proto bude muset o novele rozhodovat znovu.
Už před hlasováním bylo zřejmé, že senátoři na rozdíl od poslanců této novele příliš nakloněni nejsou. Proto není výsledek hlasování velkým překvapením. Nešlo přitom o žádnou zdrcující porážku - 26 senátorů (38 % přítomných) bylo pro přijetí novely, 16 senátorů (24 %) bylo proti a 26 senátorů (38 %) se zdrželo. Většina těch, kdo se hlasování zdrželi, se posléze přiklonila k pozměňovacímu návrhu Jiřího Dienstbiera (ČSSD). Ten navrhoval právě vypuštění odstavců týkajících se střídavé péče.
Je třeba poděkovat těm senátorům, kteří hlasovali pro přijetí novely a tedy i pro zachování péče obou rodičů většímu počtu dětí. Zejména je však třeba poděkovat těm, kteří ve prospěch novely i aktivně vystoupili a argumentačně ji podpořili. Byli to - napříč politickým spektrem - senátoři Vladimír Dryml (ČSSD), Jaroslav Kubera (ODS), Jan Horník (Starostové), Luděk Sefzig (ODS) a Miroslav Krejča (ČSSD). Příznačné je, že tři z těchto pěti senátorů si anabází sporů o péči o děti prošli a věděli tak dobře, o čem mluví.
To se však rozhodně nedá říci o senátorkách, které v diskusi vystoupily jako jeden muž, či spíše jako jedna žena, proti novele. Jeden ze senátorů situaci vtipně přirovnal k dívčí válce. Nejaktivnější bojovnicí proti střídavé péči byla - opět podle očekávání - Alena Gajdůšková (ČSSD), známá svou podporou feministických ideí. Z "perel", které z jejích úst padaly, vyjímáme například:
"Představte si, jaký zmatek a stres musí zažívat dítě, když třeba tatínek hlásá džihád a maminka s dítětem chrání každého broučka, protože pro buddhistu je posvátný každý život."
Počali by takoví dva spolu dítě? Pokud ano, zřejmě se s tím dokázali nějak srovnat. Zajímavé je, že takový nesoulad mezi rodiči senátorce vadí, teprve až když se ti dva rozejdou... Možná však jen nemá dostatek odvahy navrhnout, aby rodiče, kteří nemají stejné názory, byli od sebe rovnou odděleni z moci úřední a děti svěřeny matkám. Vždyť přece rozklad rodin a rodinných vazeb, zejména k otcům, je jedním z hlavních feministických cílů.
Europoslanec za ČSSD Jiří Havel (ten, jenž se v roli otčíma podílel na odstavení otce malé Terezky Miholové), prý Gajdůškové napsal poznámku, kterou korunovala svou řeč v Senátu:
"V kynologických příručkách se dočteme doporučení, že po rozvodu není možné pejskům střídat pány, protože by to psa dezorientovalo a frustrovalo."
Výchova dětí je přitom historicky založena na působení obou rodičů. Chce-li Gajdůšková k dětem přistupovat stejně jako ke psům, snad tedy aby jim nasadila obojky a pořídila dostatečně velké kotce. Samozřejmě u matky...
Vystoupení senátorek v rozpravě ukázalo, jak hluboce jsou ve společnosti zakořeněné různé hlouposti, předsudky a mýty týkající se střídavé péče a jak často bývá zájem matek demagogicky vydáván za zájem dětí. Ukázalo také, že potřebujeme osvětovou práci webu Střídavka a dalších, ať už novela zákona bude přijata, či nikoliv.
Vrácení novely přitom není žádnou tragédií. Je stále velká šance, že v Poslanecké sněmovně se najde alespoň 101 zastupitelů s rozumným přístupem k rodinným hodnotám - k zachování péče obou rodičů a rodinných vazeb. A i kdyby ne, nic zásadního se nestane: dosud špatná situace v porozvodové péči o děti se tím sice nezlepší, ale ani nezhorší. Je zároveň vidět, že zájem na jejím zlepšení má čím dál více lidí - a to se musí dříve nebo později projevit.
Rozvodový průmysl je silný a je na něm závislých příliš mnoho osob. Čím víc lidí však připraví o rodinu a o děti, tím větší síla bude působit proti němu. Důležité je se nevzdat, nezahořknout a nechat se ranami osudu "nakopnout" správným směrem.
Převzato ze Střídavky
