Děti jsou pro většinu z vás to nejcennější, co máte. Většinou také chcete pro ně to nejlepší. A to je dobře. Jen prosím, nezaměňujte svá přání a potřeby s jejich.
Přestože se se svými dětmi často ztotožňujete, jsou to samostatné bytosti a mají své potřeby. Jednou z největších je být se svými rodiči. Oběma... Asi jste si sama vědoma vlastní důležitosti pro dítě. A jistě oprávněně. Lidé ale mají někdy sklon zapomínat na důležitost těch ostatních. Když si to člověk uvědomí, může to napravit. Horší je, pokud si to ze sobeckých důvodů uvědomit nechce.
Tatínek je pro dítě důležitý. I když občas chodí do hospody nebo má jiné neřesti a i když vy ho už nemáte ráda. Je to přece jen člověk z masa a kostí, se svými klady i zápory. Stejně tak jako vy. Jste pro dítě důležitá přesto, že třeba neumíte pořádně mluvit s lidmi nebo naopak promrháte spoustu času flirtováním na Facebooku. Přesto jste oba pro dítě těmi nejbližšími osobami na světě - kde ho mají doprovázet lidé, ne andělé.
Možná vás tatínek štve. Hodně štve. Nemstěte se mu ale přes děti. Nesnažte se je připravit o to, aby byly co nejvíce i s ním. Ublížíte do života hlavně jim. Chcete pak, až vyrostou, čelit jejich výčitkám: „Proč jsme mohly být s tátou tak málo?“
A ony vyrostou. Rychleji, než se vám zdá. Budou pak mít také své děti a vy vnoučata. Chcete, aby i ony se pak musely potýkat s tím, že musejí o své děti bojovat? Že žijí ve společnosti, kde není normální podělit se o výchovu dětí, i když už se rodiče nemají rádi?
Nemusely by. Můžete na tom začít pracovat, samy u sebe, s tatínkem. Můžete na tom začít pracovat právě teď.
Převzato ze Střídavky
