Lidi si zvyknou...

V sobotu se v Praze konala akce nazvaná „Kongres žen“. Na rozdíl od segregačních vagonů Českých drah sem směli přijít i muži. Byli ovšem pochopitelně ve výrazné menšině.

Obsahem feministického kongresu byly zejména různé přednášky. Na jedné z nich hovořila i jakási statná osoba neurčitého pohlaví (jak jsem se později dozvěděl, jednalo se o transsexuála přeoperovaného na ženu). Obhajovala zde zavedení kvót. Uvedla něco v tom smyslu, že nejdůležitější je kvóty pro ženy prosadit do zákona. Lidi si pak na to zvyknou a za dvacet let už jim to nepřijde ani nijak zvláštní.

Ano, přesně tak fungují feministické aktivistky. Prosadí nějakou normu, lidi třeba žbrblají, ale zvyknou si. Tak si teď máme zvykat třeba na to, že za „domácí násilí“ může být označen pomalu i křivý pohled. Tak jsme si také až příliš zvykli na to, že o dětech rozhodují téměř výlučně ženy. I když ještě před sto lety (tedy relativně nedávno) byly děti naopak v tzv. „otcovské moci“. Zákonným zástupcem dítěte byl otec, mohl určit jeho povolání, spravovat jeho jmění, rozhodovat věci, které dítě nebylo schopno samostatně řešit. Muži byli i vychovateli dětí ze šlechtických rodin.

Tak si teď máme zvyknout také na to, že o obsazení řídících funkcí nebudou rozhodovat schopnosti, ale naplnění kvót podle pohlaví. Na co si budeme muset zvykat příště?