Fenomén ucpaných dveří

Také jste si všimli, že je-li někde vhodná příležitost, s předvídatelnou spolehlivostí ucpou někteří jedinci to nejužší místo, kudy chodí nejvíce lidí? Většinou dveřní vstup.

A v tom nejužším místě pak tito lidé řeší něco tak strašně důležitého, že nemohou nechat projít nikoho dalšího. Existuje-li nějaká další možnost průchodu, pak je většinou ucpaná také. Zvláštní experti se dokáží postavit tak, že ucpou všechny možné varianty - je-li to fyzikálně možné. Pokud se snažíte protlačit, pak vám za jistých okolností může hrozit i nějaké to slovíčko na vaši adresu, o které v ten okamžik vůbec nestojíte, ba naopak, máte chuť ho sdělit ucpávačům. Pokud vás vlivem vašich všemožných triků a kouzel přece jen propustí, záhy opět ucpou průchod a věnují se dál řešení svých neodkladných záležitostí.

Neznalý člověk by si řekl, že se ti lidé ve dveřích potkali tak, že šel každý opačným směrem. Jo, houby s octem, holenkové. Mám vypozorováno, že lidé často začnou s hovorem v místech, kde nikomu nepřekážejí. Tam je to však asi dost nudné, takže se velmi brzo se pohnou směrem ke dveřím. A právě v okamžiku vstupu do dveřního prostoru nabírá hovor na neodkladné důležitosti, lidé se mezi dveřmi zastaví a tváří se, že to bude ještě na dlouho. Není představitelné, že by pokračovali dál a zastavili se na jiném, příhodnějším místě. Obzvláště ženské plemeno má tento výjimečný dar. Mají-li překážející osoby navíc k dispozici nějaký větší předmět (například kočárek), využijí ho naprosto efektivně. Jen opravdu morálně vyspělí jedinci, pokud jim dojde, že vydatně překážejí, vezmou svého diskusního druha za ruku a odtáhnou ho z exponovaného místa někam do ústraní.

Stejný fenomén se projevuje i ve vstupu do prostředků hromadné dopravy. Jedinec vstoupí do dveří a bez ohledu na další lidi za ním, kteří jsou také chtiví přepravy odněkud někam, se zastaví přímo ve dveřích a začne budit dojem, že si není tak zcela jist, zda nastoupil do správné linky a jestli by neměl raději ještě vystoupit. Posléze se ukáže, že se jen rozhlížel po místě, na kterém by se pohodlně uvelebil. Když stojíte za takovým člověkem a prostě ho postrčíte dovnitř, má pak chudák často zkažený zbytek dne až do večera.

Obzvláště výživní jsou ti, kteří jedou někam hodně daleko, nejlépe na konečnou, ale stoupnou si přímo do dveří tak, jako by chtěli vystoupit na nejbližší zastávce. Mají-li s sebou navíc velký břich nebo nějaký objemnější ruksak na zádech, pak přivádějí své překážení k dokonalosti.

U každé slušné studie musí být samozřejmě nějaký smysluplný závěr. Z pozorování studovaných situací plyne, že úzká frekventovaná místa jsou ideálním prostorem pro vyřízení důležitých věcí, nebo pro urovnání vlastních myšlenek. Málokde to jde lépe, ani ve vlastní posteli či na záchodě nedocílíte stejné efektivity jako zastavením se ve dveřích.

Chvála budiž těm, kteří se snaží nepřekážet.