Úvaha jak krize vznikla. Proč postup vyspělého světa proti krizi je správný a názory našich pravicových „ekonomů“ jsou hloupé.
Primární příčina krize.
Názory na příčinu stávající světové krize jsou různé. Tyto názory většinou autoři podávají v souladu se svým ideologickým laděním. Tak třeba pravicoví "ekonomové" (často by se dalo mluvit spíš o blábolistech) vidí prapříčinu krize ve státních podporách hypoték. Ve státní regulaci. A někteří taky bez nějaké vazby na současnou krizi v údajně štědrém sociálním státu. Komunisté zase poukazují na Marxe, který tvrdil, že krize jsou ekonomickou zákonitostí kapitalizmu. Nějak opomenul předpovědět, že ve státech jako je Kuba apod., je krize věcí trvalou. Podle mého názoru roky 1945 – 2000 ukázaly, že ani v „kapitalizmu“ nejsou zákonitostí nějaké hluboké krize. Platí to, ale za určitých podmínek. Těmito podmínkami je sociální a demokratický svět. A taky trvala emise peněz centrální bankou.
Podám tady ale nejprve můj názor na příčinu krize. Je zřejmé, že problém začal na hypotéčním trhu. Domnívám se, že určitou příčinou bylo odstoupení Reagana a Bushů od sociálního státu. Další příčinou je světová obchodní nerovnováha, která je daná neexistenci sociálního státu a demokracie v Číně. Daňovými úpravami v USA za Reagana a Bushů ušetřili bohatí určité prostředky. Ty šly buď jako vklady do bank, na nákup hypotéčních listů, nebo na nákup akcií. Díky investicím do hypoték rostly ceny stavebních prací. Díky svobodnému trhu se tedy vytvořila na hypotéčním a akciovém trhu bublina. Do té svými investicemi přispívali i Evropané, Rusové, Arabové, Asiati a další. Chudší vrstvy obyvatel ale díky republikánským vládám v USA nezvýšily svoji schopnost hypotéky splácet, naopak. Stále více lidí své dluhy nebylo schopno splatit. Banky musely začít odepisovat ztrátové úvěry a začaly omezovat poskytování půjček i v jiných oblastech. Začaly méně půjčovat na nákup nových aut, dalšího zboží, čímž se poptávka propadla, a samozřejmě se propadla i výroba.
Dalším problémem je světová obchodní nerovnováha. Amerika a Evropa dovážejí z Číny daleko více, než tam exportují. Problém by mohl být vyřešen, kdyby v Číně existovaly svobodné odbory a nevládní ekologické iniciativy, které jsou běžné v normálním demokratickém státu. Vyšší růst mezd a vyšší nároky na ekologickou výrobu by udělaly z Číny větší odbytiště zboží a služeb a menší montážní dílnu pro export. Podobně jako v České republice.
Sekundární příčina krize.
Tou je strach z budoucnosti. Strach občanů utrácet, strach podnikatelů z návratnosti investice. Vlivem omezení investic se snižuje i zájem o půjčky. Centrální banky přestávají emitovat nové peníze, protože banky si nechtějí nebo nepotřebují půjčovat.
Cesta ven z tunelu.
Nižší daně nebo pojistné nezvýší poptávku obyvatel po zboží a nezlepší návratnost investic. Proto úspora z nižších daní půjde hlavně zase do peněz, které jsou v nečinnosti. Tyto peníze leží na účtech, nebo v hotovosti, ale nejsou v oběhu.
Aby byly peníze v oběhu je potřeba podpořit poptávku obyvatel, daňově podpořit investice podnikatelů na úkor úspor, je potřeba podpořit centrální banku, aby emitovala další peníze. Odkaz dole uvádí, že v USA a Velké Británii začaly centrální banky vykupovat vládní i nevládní dluhopisy. Možná někoho napadne, že vlády nejsou schopny prodat narůstající počet svých dluhopisů soukromému sektoru. Ano, je to asi tak. Ale osobně to vidím na rozdíl od mnohých pravicových „ekonomů“ pozitivně. Ve vyspělém světě vědí, co činí. Pokud je v ekonomice značná část peněz v nečinnosti, pak by se nákupem dluhopisů měla zvýšit peněžní zásoba. Pokud se tím rozproudí tok peněz a ekonomika začne mít inflační chování, tak mohou centrální banky nakoupené dluhopisy prodat a tím z trhu stáhnout peníze zpět. http://www.kurzy.cz/zpravy/162680-tisknuti-novych-penez-aneb-zkrize-do-krize/
Určitě se někdo zhrozí, proč nepodporovat úspory podnikatelů, ale investice. Odpověď je jednoduchá, protože je krize. Jen investice zajistí pracovní místa. Takovou podporou investic může být například vyšší zdanění neinvestovaného zisku. Například zvýšení daňové sazby v kombinaci se zrychlením odpisů.
A nebo se na věc můžeme podívat trochu jinak. Pokud někdo prodal akcie, jistě udělal ze svého hlediska dobře. Ale tím taky přispěl k pádu cen akcií. Za akcie utržil peníze, které zpravidla nechá někde odpočívat na účtě. Proč by si podporu nezasloužil někdo kdo drží akcie, nebo je dokonce nakupuje, tj. investuje? A své peníze dává do oběhu.
Prvotní podmínkou investic je ale návratnost. Ta se odvíjí od poptávky po zboží a službách. Na rozumných programech ve prospěch koupěschopnosti obyvatel nevidím nic špatného.
Kdo to zaplatí ?
Častá otázka lidí odeesácké mentality. Zaplatí to práce. Pokud budou firmy stát a krize se bude prohlubovat, tak se nezaplatí nic. USA se ke konci 30.let a v době války taky zadlužily a přežily to.
