Zavedení tzv. šrotovného jsem podpořil ve svém článku: Příspěvek na nové auto. V tomto článku připíši pár poznámek.
Úspěch šrotovného.
"Šrotovné“, které bylo zavedeno ve většině sousedních států zaznamenalo velký úspěch. Německo například místo propadu odbytu hlásí v 1. čtvrtletí roku 2009 nárůst odbytu o 19,4 %. Toto čtvrtletí tedy bylo z hlediska odbytu nejúspěšnější od r. 1999.
Načasování
Ač jsem příznivcem zavedení této podpory, domnívám se že se zavedením by se mělo nyní posečkat. Momentálně automobilky vyrábějí na plný výkon. Vzhledem k nejisté budoucnosti nepřibírají nové zaměstnance. Vytížení stávajících zaměstnanců je enormní. Lze předpokládat po ukončení nebo omezení podpor v sousedních státech pokles odbytu. Právě v této době bych doporučil zavést „šrotovné“. Načasování by se mělo dít tedy ve spolupráci s automobilkami, v závislosti na jejich objednávkách.
Krize a šrotovné
Velká hospodářská krize 30. let 20. století byla zakončena státními zakázkami v souvislosti s 2. světovou válkou. Státy se zadlužily, ale žádný z nich po 2. světové válce nezbankrotoval. Lidé totiž měli práci a platili daně, dolar měl vlivem emise peněz nižší hodnotu, než před válkou, takže se lépe splácel. Je to něco jako když si nějakou částku půjčí nezaměstnaný a špičkový manager. I když je to stejná částka, zatížení dluhem nebudou oba cítit stejně.
Komunisté často tvrdili, že krize je zákonitou součástí kapitalizmu a že jediným „řešením“ v rámci systému je ničivá válka. Omyl. Dnes je svět chytřejší. Nemusí plošně ničit hodnoty kobercovým bombardováním, nebo pomocí atomových bomb. Dokáže selektivně ničit staré neekologické a nebezpečné výrobky. Příkladem je zavedení „šrotovného“.
Dodatek pro diskutujícího Digg : V diskuzi k článku 2. Světová krize. Emise peněz. jsem odpověděl na Váš pokus o námitku.
