Na otázku v nadpisu odpovím hned na začátku, že mnozí ano. A pak sami se stávají manipulátory. Projevuje se to tím, že často bojují proti strašidlům, které vlastně neexistují. V článku to vysvětlím.
Tak například mezi lety 1918 až 1938 se mnozí obávali rakouského císaře. Strach měl určité racionální jádro. V dobách minulých, ve válkách rakouského císaře padlo příliš Čechů, mnoho lidí zemřelo hlady. Bylo proto ale nutné bojovat proti rakouskému císaři ještě po roce 1918 ?
Zajímavou postavou byl tenkrát Emanuel Moravec. Bývalý legionář, po celou dobu 1.republiky obdivovatel T.G.Masaryka, do Mnichova horlivý odpůrce československé kapitulace. Po Mnichovu ovšem asi nejznámější nacistický kolaborant. Možná dostal šok z Mnichova, jak to mnozí vysvětlují, a dospěl k názoru, že vše minulé bylo špatné. Možná jenom převlékl kabát, nejspíš platilo obojí. Je to extremní případ zmanipulovaného člověka, který se stal manipulátorem.
V době nacistické okupace na mnohé působila protižidovská propaganda. Ještě štěstí, že Hitler nedovolil, jelikož nepočítal do budoucna s českým národem v české kotlině, aby židovský majetek „arizovali“ také Češi. Po přepadení Sovětského Svazu se zintensivnilo strašení „židobolševismem“. Skutečný racionální strach ovšem vyvolával nacistický režim sám.
Po osvobození vlasti se z Němců stali strašidla už jen v propagandě. Hlavně komunisté toho dokázali využít a začali přesvědčovat obyvatelstvo, že nás vlastně osvobodila jen Rudá armáda. Také využívali strach z hospodářských krizí a z bídy a přesvědčovali, že na vině je kapitalismus. Že prý to zákonitě ke kapitalismu patří, stejně jako války. Mnoho lidí tím přesvědčili. Nejvíce v Praze,méně ve zbytku Čech, ještě méně na konzervativní Moravě. Vůbec nejméně revolucionářů bylo na Slovensku. Vývoj později ovšem ukázal, že skutečným nebezpečím po válce nebyli Němci, ale komunisté sami. Německé strašidlo bylo jen domnělé.
Pamatuji si na rok 1980. Tenkrát v Polsku si dělníci založili nezávislé odborové hnutí Solidarita a stávkovali s požadavky za zlepšení své životní úrovně i s politickými požadavky. Potkával jsem u nás až příliš mnoho lidí, kteří v Polácích viděli jen líné kšeftaře, kterým se nechce pracovat. Komunistické manipulování občanů přestávalo významněji fungovat až trochu později. V době, kdy komunisté omezili rušení zahraničních vysílačů.
A už se přenesu do současnosti. Už téměř 19 let tu máme demokracii. Mnozí pisálkové ale stále straší komunismem a taky Ruskem. Rusko se podle nich nepodílelo na našem osvobození v roce 1945, stále mluví jen o zásluhách USA. Rusko podle některých z nich zahájilo 2 světovou válku. Rusko popisují jako zemi primitivů, která nemyslí na nic jiného, než jak imperiálně ovládnout svět. Samozřejmě, že většina z nich, na rozdíl od hokejisty Jaromíra Jágra, Rusko nijak nepoznala. Když Rusové chrání civilisty stejnými prostředky, jakými chránily civilisty na Balkánu vojska NATO, tak je to teď agrese. Gruzínské vraždy zpochybňují stejně, jako nacisté holocaust. Tím netvrdím, že kritika Ruska po rozpadu SSSR je vždy neoprávněná. Vybombardování Čečenska určitě nebylo správné. Chyby dělají Rusové i Američané.
A pak je tu taky to strašidlo „komunismu“. Netvrdím, že ta ideologie není nebezpečná. Nebezpečná je. Radikálové prosazují zákaz, mnozí z nich by si přáli i politické procesy. Otázkou je, zda se tím něco vyřeší. Zakázané ovoce nejvíc chutná. Část soudruhů v boji proti demokracii by přešla do ilegality. Mohli by páchat násilí, podobně jako německé Rudé brigády. Bojovat je potřeba spíš vysvětlováním. A taky fungujícím sociálním státem.
Pisálci taky nezapomenou ještě na jedno strašení. Je to strašení předsedou ČSSD. Oni straší jakýmkoliv předsedou ČSSD, pokud jím je pan Paroubek, pak obzvlášť. Pan Paroubek je vykreslován jako diktátor, nějaký kříženec mezi Hitlerem a Stalinem, který kdyby se stal předsedou vlády, tak tady končí demokracie. Asi jim vadí, že pan Paroubek využívá v politickém boji všechny možnosti, které mu dávají zákony a nenechá si líbit rány pod pás. Možná někdy až příliš razantně prosazuje, aby zastupitelé hlasovali podle demokraticky dohodnutého většinového stanoviska ČSSD. A aby voliči a řadoví členové ČSSD měli díky veřejné volbě o hlasování svých zastupitelů přehled. Možná je taky dráždí, že pan Paroubek se rád sám pochválí. A pan Topolánek, že vlastně nemá pochválit se čím.
