O syrské sirotky by se měli postarat opravdoví zájemci

Soudružka Šojdrová jednala v Řecku a setkala se se vstřícností. Ale pozor, Slovensko prý má o ně taky zájem, tak aby nám je nevyfoukli. Bude jich dost pro všechny? A co jejich právní status ohledně adopce?

S kauzou sirotků je obeznámen již asi každý. Aktivita neziskovek, které se snaží o uchvácení zdrojů, sílí. Kdyby lobovaly třeba za naše důchodce, žijící na hranici chudoby, tak by musely iniciovat změnový legislativní proces. Důchody jsou totiž vyměřeny podle zákonných pravidel, výsledek je nejistý a neziskovky by měly dost těžké se na případném úspěchu nějak přiživit.

Naopak za výdaje na sirotky mohou neziskovky lobovat naprosto mimo legislativní proces, bez pozornosti parlamentu a bez ohledu voliče, kteří budou samozřejmě názorově rozděleni. Toto rozdělení se dá opět využít například proti panu prezidentovi, který bude obviněn, že národ rozděluje on. V tisku už proběhlo tvrzení, že 50 rodin ochotných je přijmout už se přihlásilo. Vsadil bych se, že jsou to rodiny profesionálních pěstounů. Peníze budou přiděleny v tichosti z nějakého ministerstva a neziskovky nepřijdou zkrátka. Pěstouni nemohou poskytnou skutečnou rodinu a takové děti jsou sociálně handicapované celý život. Znal jsem pár lidí, co vyrostli v takovém prostředí nebo v děcáku, a je to skutečně problém se uživit nebo studovat, když v 18 letech ztratíte jakékoli zázemí. A to byli Češi. Ideální prostředí pouze pro nábor do vojenských štředních škol.

Druhou možností by bylo dát děti (budou-li skutečně do 10 let věku) k adopci skutečným zájemcům. Tím myslím k takovým rodičům, kteří je budou vychovávat jako vlastní za vlastní peníze a nevykopnou je na ulici v 18 letech, nebo když dojdou sponzorům peníze. Na tom by se však neziskovky nenapásly. Tato možnost je proto popírána nesmyslným tvrzením, že zákony Sýrie adopci do cizího státu neumožňují. Můžete mi to někdo vysvětlit?

Je normální, aby uprchlík stále podléhal jurisdikci státu, ze kterého uprchl? To jako budeme vychovávat děti cizího státu, a až dostanou u nás vzdělání a budou "nakaženi" naší kulturou, tak je vrátíme zpátky? Kdo se zdravým rozumem může takto uvažovat? Jestliže je někdo uprchlík, tak explicitně přetrhává vztahy se státem, ze kterého uprchl. Jak se to srovnává s údajnou svobodou a tzv. "lidským právem" usadit se kdekoli proti vůli kohokoli, že by pak museli srazit podpatky a vrátit se do Sýrie, protože my jsme ty děti měli jen půjčené? Pokud se jedná o děti bez doprovodu, tak se někdo jiný místo rodičů musí pasovat do role jejich zákonného zástupce. Jestli prostřednictvím soudružky Šojdrové převezme tuto roli náš stát, pak s nimi musí nadále zacházet v mantinelech našich zákonů jako s našimi vlastními sirotky a může je dát k osvojení, po kterém už nebudou mít na Sýrii žádnou vazbu. Asadova administrativa přece nezná jejich identitu, protože ji neznají ani Řekové, od kterých je můžeme převzít.