Vlak story
Právě tohle píšu v čekárně a začínám se potit jako zvíře, poněvadž jak jsem psal dříve, zubaře se bojím, i kdyby měli andělská křídla a slibovali tisíckrát, že to nebude bolet. Všichni víme, že když Vám někdo řekne, že to nebude bolet, spolehněte se, že to bolet bude – a hodně.
Ale nebudu se bavit o své zubařce (už se za dveřmi chystá, poněvadž nyní odešel z ordinace pacient přede mnou – za dveřmi to šustí, škrábe, jako by se tam rodilo něco zvláštního, strašidelného, něco, co má za úkol na tomhle světě Vás v noci ve spaní chytit za nohu, co Vám kouká zpod deky: a jak zařvete, zařvete tak, až probudíte všechny mrtvé – uf, dává mi to slušně) – chci se bavit o vlaku, o jedné jeho pasažérce.
Vlakem necestuj nijak často a zvláštní věci se mi v něm nestávají. Pokud nepočítám veselé zpívání se skauty a dostání facky od vedoucího oddílu, aby mě uklidni, případně pokud nevzpomenu na erotické dobrodružství na lince Praha-Poděbrady, když mi bylo sedmnáct, nic zvláštního se mi ve vlaku neděje. Většinou si jenom píšu nebo s rukou pod bradou koukám na krajinu, jako mistr všeho kýče.
Dneska jsem však nepsal a ani nekoukal. Sotva jsem stačil odpovědět jedné nejmenované redaktorce na výtku v mé oslavné básni ne Velký říjen (jo sedmý listopad, vzpomínáte? Hele vzpomínáte? Najednou ne, že jo!), tak jsem na sedačkách přede mnou rozohnila ve hněvu důchodkyně, a to z důvodu, který jsem na ni netipoval.
"A pak tam přijel v takový modrý Škodovce a chtěl mi useknout hlavu. No, povidal, že mi ji usekne. Přijel. Řval, nadával mi, a že mi ji usekne!"
Běžně cizí hovory neposlouchám, ale tenhle mě zaujal svým textem. U Důchodců jsem zvyklý na ledacos, a osud a čas je mi svědkem, že jsem od nich za kabinou vyslechl hodně, ale aby se story rozjela hned ze začátku tímhle směrem, to ne. Je to jako když začne v kině film a hned Vás prvním záběrem hodí, doslova ze sedačky vytrhne do akce, aniž víte co a jak a proč.
Rozhlédnul jsem se po osazenstvu kolem. Viděl jsem zamilovaný pár středního věku a ruce s tlustou knihou muže sedícího zády ke mně na další čtyřce sedadel.
"Normálně na mě řval, že mi usekne hlavu, a TY nic!" pokračovala důchodkyně.
Pochopil jsem, že někomu spílá – později se ukázalo, že manželovi.
"A nebyl nějakej tmavej?" zeptal se muž s knihou, protože milenec mlčel a hlas přicházel od nich. "U nich je to normální."
Rasismu jak na koleni. Jsem si říkal, škoda, že se mnou nejede třeba kolega Herák – jednou jsme spolu vlítli po půlnoci do noční tramvaje mimo zastávku a hráli si na šťáru a la Smrtonosná zbraň. On byl černej Murtaugh, já tlustej Riggs. Hned sem všem přítomným říkal, aby se nikdo nehýbal a byla zachována panika, protože stejně všechno špatně dopadne.
Kolega se mohl teď zvednout a zeptat se, jestli někdo nechce useknout hlavu, že je to u něj normální.
"Ne byl normální," řekla důchodkyně. "Jen mi chtěl uříznout hlavu!"
Nikdo nechápal proč.
Pak nastala krátká pauza a důchodkyně rozjela monolog:
"Mně tam zvednou nájem na čtyři tisíce. A já po tobě chci půlku. Je to normální. Dcera taky dává, a to dělá v médiích je samoživitelka, tak chci, abych nedávala půlku!"
Nebylo to tak krátké, já to pro Vás shrnul, abych nezdržoval. Bylo to tak dlouhé a hlasité, že muž-čtenář silně knihu zaklapnul. Takhle silně se sklapne pouze ze dvou důvodů: Buď Vám přiletí na stránky a hmyz a Vy ho chcete dostat do literatury, nebo Vám právě došla trpělivost – a to s čímkoli.
Muž se zvednul a začal se oblékat – brblal, a důchodkyně to věděla.
"No počkejte, až vy budete starej, taky to zažijete!"
"Já už to zažil!" odvětil muž.
"No tak vidíte!"
"Já to zažívám právě teď!" a vzal si batoh, všem popřál skvělou zábavu a šel hledat svůj vnitřní klid.
My poslouchali dál.
"Tobě je taky všechno jedno," pokračovala důchodkyně na adresu manžela. A proč by nebylo. Jezdíš si za milenkou z Natěřicích a je ti to všechno jedno. Co tam s ní asi tak děláš? Tobě taky bylo všechno jedno. A co, já nejsem rozčilená. Co bych to neřešila? Já se za to nestydím. Já si to klidně tady vyříkám!"
A pokračovala.
Bylo mi líto, že jsem musel vystupovat a zvedl jsem se k odchodu a zařadil se do zástupu u dveří brzdícího vlaku. Všichni se dobře bavili a poslouchali další výroky důchodkyně, kterou jsem na první pohled měl za slušnou dámu na způsob první republiky. Holt chyba prvního dojmu – vždycky si vytvoříte jenom jeden.
Ostatně, něco jsem přeci jen pochopil:
Já tu ženskou neznal ani deset minut, a už jsem jí tu hlavu chtěl uříznout taky.
PS: Teď mám krásně opravený zoubek a chladím pivem v Šestajovicích
Pavel Hewlit
Dva miliony chvilek pro demokracii, a možná i víc.
A nejsou dva miliony málo? Co třeba tři? Čtyři, pět – všechny miliony. Ono to ale stejně nakonec skončí tak, že počet chvilek bude počtem obyvatel, mínus politici.
Pavel Hewlit
Ježíš a Hitler by to taky dneska neměli jednoduché (a večer uvidíme)
Někdy na to myslím, na tahle dvě náboženství, která jsou spojována se jmény v nadpisu, která svět zná – na náboženství, co se snadno dají vyměnit za ideologii a jejich ideologie za náboženství.
Pavel Hewlit
Nejvíc mě na těch korupcích štve, že já jsem ten poctivý vůl
Nebo by to asi mělo být jinak – jako že jsem rád, že nic neberu a můžu jít večer spát (jako tramvaják někdy v noci nebo k ránu) a slovy Švejka si před usnutím říct, že to jsem byl ale dneska tolik poctivý.
Pavel Hewlit
Už chápu důchodce, co říkal, že tihle to dodělají – a konsolidují a vrací do devadesátek
Už jsem o tom psal – jak o těch slovech starého důchodce, tak o situaci, která je doplňuje a z nichž mnozí neměli radost. Dokonce mě považovali za konfidenta, pokud tuhle moderní Vládu nepodporuji.
Pavel Hewlit
Ty dny před tím, než Vás někdo vyvolí, že se stanete popelem
Jedna z mnoha jednoduchých věcí na tomhle světě je propaganda. Jednoduchá na dělání. S vývojem médií je práce na ní snazší a snazší. Má jednoduchá pravidlo - může se v ní vše.
Další články autora |
Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici
Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...
Stovky amerických obrněnců se v řádu dnů nepozorovaně přemístily do Česka
Několik set vozidel americké armády včetně obrněnců Bradley nebo transportérů M113 se objevilo ve...
Podvod století za 2,4 miliardy. Ortinskému hrozí osm let a peněžitý trest 25 milionů
Luxusní auta, zlaté cihly, diamanty a drahé nemovitosti. To vše si kupoval osmadvacetiletý Jakub...
Zemřel bývalý místopředseda ODS Miroslav Macek. Bylo mu 79 let
Ve věku 79 let zemřel bývalý místopředseda ODS a federální vlády Miroslav Macek, bylo mu 79 let. O...
Moskva se chlubí kořistí z Ukrajiny: Abramsy, Leopardy i českým BVP
V Moskvě ve středu začala výstava západní vojenské techniky, kterou používá ukrajinská armáda a...
Izrael zasáhl budovu bezpečnostních sil v Damašku, osm vojáků utrpělo zranění
Při izraelském vzdušném úderu byla ve čtvrtek večer zasažena budova syrských bezpečnostních sil na...
Záplavy na jihu Brazílie si vyžádaly desítky obětí, přehradám hrozí kolaps
Rozsáhlé záplavy, které v těchto dnech sužují jih Brazílie, mají nejméně 29 obětí. Dalších 60 lidí...
Soud poslal na čtyři roky do vězení kapitána lodi, na které uhořelo 34 lidí
Americký soud poslal na čtyři roky do vězení kapitána lodi, při jejímž požáru zahynulo v roce 2019...
iDNES Premium jen za 49 Kč na 3 měsíce. Získejte i vstupenky na MS v hokeji
Před blížícím se mistrovstvím světa v hokeji přichází iDNES Premium s mimořádnou akční nabídkou....
- Počet článků 943
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 1435x
Případné dotazy na fejetonhewlit@seznam.cz