Určitě je i spousta lidí, které dovolená teprve čeká, jako mého manžela těšícího se na zářijové houbaření. Ale i v samošce na Karláku se už zase objevují muži v tmavých oblecích a slečny v černobílých kombinacích – úředníci z okolních bank a úřadů, což je známkou návratu do běžných pořádků. Přes léto je vystřídali pestrobarevní turisté a letně odění místní. Nastává doba, kdy se budeme častěji setkávat s otázkou: … tak jaká byla dovolená?
Marie Heřmánková
Není možné vyslovit recept na ideální dovolenou, na správné prožití léta, každý to má podle svých potřeb, představ a neposlední řadě i možností.….. já jsem vyrůstala na malé, docela zapadlé vesnici, v rodině, kde se plánování volna odehrávalo ve scénáři: Co je letos potřeba udělat na baráku?, tak se o dovolené vrhneme na střechu…. Já v těch dobách, ač jsem si neuměla představit, co to může obnášet, hrozně moc toužila po rodinné dovolené a slíbila jsem sama sobě, že jak to jen půjde, budu jezdit na dovolené. Snad jsem to rodičům ani nevyčítala, pravděpodobně styl života lidí pracujících v zemědělství je jasný – být v létě na poli…. a když nemusím na pole, tak být po ruce, kdyby bylo třeba….. ,jen mi to bylo moc líto.
Odmaturovala jsem, odešla pracovat do Prahy, vdala se a stala se matkou dcery. Jakmile to jen šlo, v létě jsme vzali malou a hurá splnit můj sen o rodinné dovolené. Vybrala jsem některý z krásných koutů naší vlasti, sehnala laciné ubytování (internáty, ubytovny….), a pak jsme celé dny jezdili po okolí, navštěvovali místní zámky, památky, zajímavosti….. a co se ušetřilo na laciném ubytování, tak jsme se rozmazlovali večeřemi v restauracích. Protože jsme neměli a dodneška nemáme auto, vše jsem dopředu pečlivě připravovala, trasu dělala podle jízdních řádů….. užili jsme si hodně zážitků a veselí při našem cestování křížem krážem po naší vlasti. Pak přišlo období, kdy nebyly peníze, kdy i takováhle dovolená byla nad naše poměry. Ale já se nevzdala svého snu o rodinné dovolené. A tak jsme zůstali doma v Praze, odpadly výdaje za ubytování a stravování v restauracích a vyráželi jsme na výlety v okolí Prahy. Další rok už bylo peněz dost, ale nám se zalíbilo bydlet doma, sprchovat se ve vlastní koupelně bez front a cizích lidí, vyspat se vlastní posteli…. takže jsme tento scénář dobrovolně opakovali po několik let a já jsem každoročně vykřikovala, že už v okolí Prahy nenajdu žádné zajímavosti, kam jet…. a budete se divit, do dneška jich mám v zásobě pořád dost.
Myslím si, že dovolená je od toho být s blízkými či sobě milými lidmi, opustit každodenní stereotyp a v nových kulisách se vzájemně poznávat. A je jedno, jestli je kulisa tuzemská nebo cizokrajná.
PS: A tak mám i dovolenou a v létě stíháme i vymalovat byt.
