Člověk se nesmí bát změn a když se pro něco nadchne, má si svůj sen také splnit. Cestování mě vždy bavilo, a tak jsem ráda přijala nabídku práce na moři.
Jsou to již tři roky, co se mi změnil styl a způsob života. Bylo mi třicet let, měla jsem dobrou práci, byla jsem bez přítele, žila jsem v podnájmu u známých. Přišla jsem si jako šedá myška, kterou nebaví monotónní chození do práce, sezení za počítačem, zkrátka čekání na něco. Zjistila jsem, že pro to musím něco udělat.
Rozhodla jsem se, že chci něco změnit – nejlépe vycestovat pracovně do zahraničí. Můj sen byl Karibik. Původně jsem si hledala místo na velkých zaoceánských lodích, kde bych pracovala s dalším tisícem zaměstnanců jako servírka v restauraci. Ale usmálo se na mě štěstí a já našla inzerát - jeden Čech, tedy spíše Moravák, hledal na svou jachtu ženu, která by tam s ním byla jako hosteska.
Neváhala jsem a napsala dotyčnému zprávu. Večer jsme si zavolali, kde mi vysvětlil, jak to u něj chodí, kde se plaví a co ta práce obnáší. O pár dní později jsem přijela do Kyjova, kde mě vyzvedl a zavezl k němu do vinného sklípku, kde přes léto bydlel. Setkání bylo milé a já měla víkend na rozmyšlenou, abych mohla dát v práci výpověď a po dvouměsíční výpovědní době mohla odletět. Tak se také stalo – to si tak v pondělí přijdete do práce a oznámíte své šéfové, že končíte. A důvod? Práce na jachtě v Karibiku.
Ke konci října roku 2016 jsem již byla na cestě na Martinik. Radek mě vyzvedl na letišti (byla jsem nervózní, jestli opravdu pro mě dojede a zda má tu jachtu) a zavezl na Foxe. A tak začalo mé dobrodružství – nové prostředí, noví kamarádi a můj kapitán.
Hlavně se nebát udělat změnu!
