Zpět ve Francouzské Guyaně

Léto na Moravě uteklo jako voda a nastal čas vrátit se na loď do Francouzské Guyany, konkrétně do městečka Saint-Laurent du Maroni. A vypadá to, že jsme odletěli v ten pravý čas...

Když jsme sem na jaře připluli, situace ve Francouzské Guyaně nebyla nejlepší. I díky sousední Brazílii tu stoupal počet pozitivních, zůstalo otevřených pár restaurací, autobusy nejezdily. Zhoršující se situaci jsme mohli pozorovat už z domova, na začátku května jsme totiž odletěli domů. Tam již vše fungovalo tak, jak má.

Nyní se situace obrátila. Je to zhruba týden, co jsme odletěli zpět do teplých krajin, to ještě byly otevřené všechny obchody a restaurace v České republice. Přiletěli jsme do Francouzské Guyany, kde naopak opatření ustupují a všední život je ve svých běžných kolejích. Opět jsou otevřená tržiště. Pouze roušky se tu stále nosí v obchodech. A doma? Tam začala druhá vlna, všechno se zavřelo, děti nechodí do škol, obchody i restaurace jsou také zavřené. Nové šaty si sice nekoupíte, ale novou krabičku cigaret v trafice ano. Ještě, že není vyhlášena prohibice.

Samotná cesta i let proběhly bez komplikací, před vstupem do letadla jsme museli předložit negativní PCR test a očkování proti žluté zimnici. Letěli jsme s Air France s přestupem v Paříži. Na letišti v Cayenne nás již čekal majitel maríny, kde zůstal Fox (naše loď). Tady je teď období sucha a teploty šplhají nad třicet stupňů. Bundy jsme definitivně schovali a vytáhli žabky.

Znáte knihu či film Motýlek? Děj příběhu se odehrává zde v městečku Saint-Laurent du Maroni. Francouzská Guyana byla nechvalně známá francouzská trestanecká kolonie. Pro odsouzené nebylo návratu. Pár metrů od našeho kotviště se nachází trestnice i další historické budovy. Trochu si umím představit, jak to tu kdysi vypadalo. Jen řeka, džungle a pár domů. Nebylo vlastně kam utéct.

Pár dní tu ještě zůstaneme, máme v plánu navštívit další zajímavá místa, např. kosmické centrum v Kourou nebo se místním průvodcem nechat zavézt po řece Maroni do vnitrozemí Francouzské Guyany. Těším se hlavně na přírodu a doufám, že uvidíme pro nás exotická, volně žijící zvířata.

Saint-Laurent du Maroni