Učíte-li přistěhovalce česky

Motto "Neodpírej dobrodiní těm, kteří je potřebují, je-li v tvé moci je prokázat." (Přísloví Šalomounova, První sbírka, Rady a napomenutí, 3.27)

Potkávat stále nové lidi patří k mé profesi a musím říci, že se mi nová setkávání nikdy nepřejí. Jde-li o přistěhovalce, rozšiřuje se mi obzor o zemích, z nichž přicházejí.

V současnosti vyučuji češtinu skupinu Ukrajinců a jednoho Rusa. Učebnice je sice česká, ale podrobnější vysvětlivky k probíranému učivu jsou v ruštině. Mám tak možnost oprášit si kdysi velmi dobrou znalost ruštiny, již jsem se učila jedenáct let. Tenkrát jsem mluvila naprosto plynule, v současnosti se to říci nedá. Nicméně jsem ráda, když si mohu zopakovat ruskou azbuku a některá slova. Ale výuka musí probíhat v jazyce, který se student učí. V tomto případě v češtině. 

Jestli si někdo stýská nad tím, jak je obtížná anglická, německá, francouzská či jiného neslovanského jazyka gramatika, ráda bych takového skuhrala vyvedla z omylu. Náš jazyk je velmi obtížný, to si uvědomuji čím dál víc, když vysvětluji svým studentům některé gramatické jevy, jakými jsou např. skloňování nebo tvoření časů. Velmi obtížné nejen pro cizince, i mezi našinci se najde spousta těch, kteří českou gramatiku neumí a navíc se jejich slovní zásoba zredukovala na obecnou češtinu, v níž převažují slova zhrubělá. 

Hodiny s novými přistěhovalci nepostrádají nudu, myslím si, že jsou obohacením pro mě i pro mé studenty. Vyprávím jim o své zemi, srovnáváme Českou republiku s poměry na Ukrajině či Rusku. Přiznávám, že bych nikdy nechtěla žít v poměrech, v jakých se žije na Ukrajině či Rusku. Jako příklad mohu uvést platy učitelů, které tam jsou velmi nízké, přitom pronájem bytu je nepoměrně vysoký, na což mnozí vůbec nedosáhnou. Platí i o důchodech. Zatímco u nás se většina důchodců může těšit dobrým penzím, slušné životní úrovni, na Ukrajině i Rusku lidé jen živoří. Ceny potravin jsou na východ od nás rovněž nepřiměřeně vysoké, pouze ceny ovoce a zeleniny jsou tam nižší. Proto se velmi divím tendencím komunistů i hnutí SPD, kteří by naši zemi rádi nasměrovali k Rusku a Číně. K autoritářským režimům, kde se běžným smrtelníkům nežije vůbec dobře. Nemohou si dovolit koupit to, co je pro našince samozřejmostí. Stačí se podívat do nákupních vozíků v českých supermarketech. Ty rozhodně nehovoří o tom, že bychom měli hluboko do kapsy, jak je tomu u lidí na Ukrajině či Rusku, kde téměř neexistuje střední třída. Krom nesrovnatelné životní úrovně nutno zmínit i lidské životy. Na Ukrajině i v Rusku nemá lidský život žádnou cenu. Stačí uvést současnou pandemii. V obou zemích umírá vysoký počet lidí. Proto orientaci směrem k Rusku, kam tíhne komunistická propaganda i hnutí SPD, považuji za velké nebezpečí pro naši zemi.

Noví přistěhovalci jsou velmi spokojeni se životem u nás, nestýská se jim po domovině. Chtějí u nás zůstat natrvalo. Naprosto jim rozumím,  i když je mi jasné, že po říjnových volbách nutno počítat s tím, že nová vláda bude muset napravovat to, co zde Babišova vláda prohospodařila. 

A na závěr mého dnešního blogu ještě jeden postřeh. Týká se českých mužů. Některé Ukrajinky se nesnaží hledat svého budoucího partnera v naší mužské populaci. O Češích si myslí, že se nechovají k ženě gentlemansky a jsou prý lakomí. Nakolik je jejich názor správný, nechávám na zvážení každého...