Otřesná úroveň angličtiny na našich školách

Ředitelé škol jsou zodpovědní za veškerý chod školy. Platí to i v případě, kdo vyučuje angličtinu na jejich škole, a jaká je tam úroveň výuky tohoto jazyka. A ta je bohužel v mnoha případech katastrofální.

Zajímalo by mě, kdo vybírá učitele angličtiny na školách, neb se ve své praxi setkávám s tím, že žáci ZŠ ani SŠ neumí vůbec nic. Dnes již vím, že na ZŠ může učit angličtinu družinářka či asistentka pedagoga. Ani některé SŠ nejsou v tomto směru výjimkou. I tam může učit člověk, jenž nemá VŠ, někdy ani maturitu z angličtiny, na škole je trpěn jen z toho důvodu, že je to dobrý ředitelův známý, a tomu se musí pomoci. Navíc v našich končinách stále platí, že ruka ruku myje.

Vystudovala jsem za socialismu, nikdy se nestalo, že by mě učil někdo nekvalifikovaný. Na ZŠ jsme měli výbornou učitelku angličtiny i němčiny, nepočítám samozřejmě vyučující ruštiny. Všichni mí učitelé byli plně kvalifikovaní, platilo i na SŠ. Učitelky jazyků byly systematické, žádný chaos, žádná nahodilost, žádné mlácení prázdné slámy se spoustou gramatických chyb, jak je tomu dnes. Když chtěl někdo vyučovat jazyky na SŠ, musel být absolventem filozofické fakulty, případně Univerzity 17. listopadu (tu později komunisté zrušili). Kdo měl jen pedagogickou fakultu, mohl učit jen na ZŠ.

Jako plně kvalifikovaná učitelka angličtiny nesmírně trpím, když se v mém jazykovém kurzu objeví někdo, kdo učí AJ na ZŠ. A ten někdo przní tento jazyk na všech úrovních. Krom nemožné výslovnosti neumí ani gramatiku, nezná slovní zásobu, nerozumí poslechům. A tato osoba učí na ZŠ, aniž by splňovala kvalifikační předpoklady. Ptám se proč? Jak je toto možné?

Ve své výuce jsem naprosto konzervativní, učím na výběrové SŠ, také připravuji na FCE a CAE certifikáty. Vím, co je nutné ke zvládnutí didaktického testu i zahraničních certifikátů různých úrovní. Je to práce s textem, gramatika, poslech, slohová práce, ústní zkouška tvoří jen malou část celkové zkoušky. Proč toto někteří učitelé se svými studenty nedělají? 

V současnosti pomáhám s angličtinou jedné studentce obchodní akademie. Měla tu smůlu, že na ZŠ učil angličtinu dobrý známý ředitelky školy. Ten v hodinách se žáky nedělal vůbec nic, nechal je, aby byli na mobilu, jeho hodiny bych označila jako přestávky s dozorem. Jiný výstup mě z jeho hodin nenapadá. Odpovědnost žádná, proč bych se měl snažit, když je ředitelka jeho kamarádka. Práce se studentem, který nemá vůbec žádné základy jazyka, je velmi náročná. Platí i o zmiňované studentce, jíž se smůla drží i v případě jejího angličtináře na obchodní akademii. Jeho hodiny bych hodnotila jako nesystematické, velmi se svými metodami výukami blíží svému kolegovi ze ZŠ. I když jde o obchodní akademii, tento "pseudoangličtinář" učí jen tehdy, když nemá problémy s krční páteří. Jinak nechá studenty dělat, co chtějí. Nepracuje s žádnou učebnicí, nepracuje s textem. studenti neprocvičují poslech, gramatika se bere letem světem, hodí jim slovní zásobu, aniž by tato obsahovala výslovnost, přitom výslovnost v angličtině je velmi důležitá. Mám-li jeho hodiny ohodnotit jako odborník, musím říci jediné. Katastrofa.

Jak je možné, že i v dnešní době vyučují angličtinu diletanti? Na to jsou ve školství peníze? Proč si tedy ředitelé škol stěžují, že se jim peněz nedostává? Jak je možné, že rodiče jsou k situaci na školách laxní? Proč si nestěžují na nekvalitní výuku? I můj syn měl na ZŠ příšernou učitelku angličtiny, nebyla kvalifikovaná. Totéž zažil i na SŠ. Jako rodič jsem se ozvala a ukázala na chyby, které "pseudoangličtinářky" dělaly. Nakonec jsem to byla já, kdo jej připravil na složení mezinárodních zkoušek z angličtiny. Dnes žije v Norsku, kde by těžko bez znalosti angličtiny sehnal práci.

Naskýtá se otázka, dokdy chtějí ředitelé ZŠ i SŠ tolerovat šlendriány angličtiny? Dokdy budou plýtvat penězi ze státního rozpočtu? Toť věru otázka shakespearovská...