Když jsem slyšela pana Babiše, že chce dostat naši zem na úroveň první republiky, musím říci, že je to bezesporu hezká myšlenka.
Motto "Mluví-li přívětivě, nevěř mu. Vždyť v jeho srdci je sedmerá ohavnost, nenávist může podvodně zakrýt, ale ve shromáždění bude jeho zloba odhalena." (Přísloví Šalamounova, Třetí sbírka, pořízená muži Chizkijášovými, 26.25, 26.26)
Když se pan Babiš vyjádřil v tom smyslu, že by chtěl dostat naši zem na úroveň první republiky, zní to bezesporu velmi dobře. Jenže je tu oříšek a ne malý. Má-li být premiérem člověk, jenž byl od roku 1980 členem KSČ (až do listopadu 89?), slova z úst takového premiéra zní velmi nevěrohodně. Navíc se nad panem Babišem stále vznáší obvinění ze spolupráce se StB. Takže další gól do vlastní brány. Stejně tak bylo za první republiky nemyslitelné, aby v čele země stál člověk, jenž čelí trestnímu obvinění. Můžeme přičíst další vlastňák.
Hned na začátku své nové životní etapy si pan Babiš nastřílel vlastní góly. A není tomu konec. Je víc než pravděpodobné, že mezi ním a komunisty může existovat jakási dohoda. Vždyť předsedou mandátového a imunitního výboru v PS je komunista a stejně tak se v čele komise pro kontrolu GIBS má stát další komunista. Velmi problematický Zdeněk Ondráček, jenž byl v pohotovostním pluku VB za bývalého režimu. A aktivně zasahoval proti protestujícím lidem, kteří se nebáli vystoupit s kritikou komunistů za totality. Myslím si, že by v takové pozici neměl být žádný komunista, a jedná-li se o někoho, jehož minulost je zakalená, je to další výsměch demokracii. Jestliže hnutí ANO dopustí, aby byl v čele komise pro kontrolu GIBS komunista, je to další pořádný gól do vlastní brány pro pana Babiše. Totéž platí i o mandátovém a imunitním výboru. Komunisté si zřejmě mohli vybírat, zatímco strany, které získaly více hlasů v posledních volbách, si zřejmě vybírat nemohly. Musely vzít za vděk, co jim bylo přihozeno.
Musím říci, že panu Babišovi věřím čím dál méně, dá se říci, že mu nevěřím vůbec. Je to dané jeho minulostí, ale i tím, jak koná od posledních voleb. Vystupuje na veřejnosti se vzletnými slovy, za nimiž se skrývá prázdnota. Řekla bych, že si velmi protiřečí. Poslední slova o návratu naší země na úroveň první republiky o tom jen vypovídají. Pan prezident Masaryk zdůrazňoval, že nikdy nesmíme opomíjet morálku, respektovat její zásady, neb se jedná o nekonečný proces. Vždy je co zlepšovat. Náš první pan prezident požíval velké vážnosti nejen u nás, ale i v zahraničí. Jeho krédo bylo "Nebát se a nekrást!", což bylo v rozporu s konáním soudruhů. Ti měli jiné krédo. "Nebát se krást!", neb kradli ve velkém. Pan Babiš se stal členem komunistické strany též. Jeho současné spojení s panem Zemanem není ani tím nejmenším krokem k demokracii, protože pan Zeman až příliš protěžuje pana Babiše, navíc inklinuje k nedemokratickým zemím, jakými jsou Rusko a Čína. Čili další gól do vlastní brány, který si pan Babiš dal. Jestliže dnes se pohoršujeme nad tím, že někteří z vlivných a úspěšných naši zemi rozkradli, měli bychom se podívat na jejich původ. Kolik z nich bylo předlistopadovými členy KSČ? Komunistické praktiky nezákonného obohacování si přenesli i do polistopadové společnosti.
Naše republika má v současnosti designovaného premiéra, jehož morální kredit čistý není. A tento člověk nás chce vrátit na úroveň první republiky, kdy se lidé v politice těšili vážnosti a respektu. Je mi opravdu líto, ale nemohu si pana Babiše vážit. Ničím mě zatím nepřesvědčil a jeho skutky spíše vedou k tomu, aby se despekt vůči němu jen prohluboval. Chybí mu pokora, chybí mu pokání. A právě s pokáním by měl začít, protože je potřebuje, aby se mohl vnitřně očistit.
Já bych rovněž ráda viděla svou vlast na morální úrovni první republiky, ale toho bohužel nikdy nedosáhneme, když bude naším premiérem bývalý komunista, s možnou spoluprací s StB a trestním obviněním. Beru to jako hanbu pro svou zemi a myslím si, že v západní Evropě nám to na dobré reputaci nepřidá. A to je mi velmi líto, ale ve mně to, co se odehrává na politické scéně, tento dojem vytváří. Nejen ve mně...
