Štědrý večer nastal. Naše tradiční vánoční koleda. Jenže časy se mění a mění se i o Vánocích. Příroda si teď vyrovnává s člověkem účty, proto i vánoční koledy budou letos znít poněkud jinak.
Motto "Blaze člověku, který mě poslouchá, bdí u mých dveří den ze dne a střeží veřeje mého vchodu." (Přísloví Šalomounova, První sbírka, Moudrost byla při stvoření, 8.34)
Štědrý večer nastal. Naše tradiční vánoční koleda. Jenže časy se mění a mění se i o Vánocích. Příroda si teď vyrovnává s člověkem účty, proto i vánoční koledy budou letos znít poněkud jinak.
Pro slabší jedince nemusí být letošní Vánoce to pravé ořechové, ale ti, kteří milují život, jsou silní, proto dokáží zvládnout nejrodinnější svátky roku s klidem v duši. Proč se trápit, proč hysterčit, když život stejně jednou skončí smutně. Vždy může být ještě hůř, proto i Vánoce v době pandemické se dají přežít a mohou být krásné.
Za okny nesněží, za okny leje jako z konve, jako bychom se přesunuli do asijských období dešťů. Na člověka se valí jedna negativní zpráva za druhou, přitom na dveře klepe Štědrý den a žadoní, abychom jej pustili dál. I v ubrečeném dni, i s představou, že se nebudeme moci setkat s těmi, které máme rádi, nechme Štědrý den vstoupit, nenechme jej stát za dveřmi. Abychom to vše v této nelehké době zvládli, musíme si vypomoci kompenzačními pomůckami. Stejně jako mají slepí lidé bílou hůlku a asistenčního psa, nabízí se nám na Vánoce rovněž kompenzace. Jen záleží na každém z nás, jak se s ní dokáže vypořádat. V době internetové a sociálních sítí, chytrých mobilů, můžeme využít výdobytků současné civilizace a udělat si svůj Štědrý den se svými blízkými třeba přes Skype.
Letos budu na Vánoce sama. A nehroutím se z toho. Nemohu letět za synem do Norska, on nemůže rovněž přiletět. Ale na to se neumírá. I to se dá přežít. Žádná společná večeře, žádné společné sezení a vybalování dárků u vánočního stromku, ale separace. Já tady, on tam. On má oproti mně výhodu, že má svou přítelkyni a nebude sám. Já mám své dva kocoury, kteří se mi stali mými věrnými Pátky. Budu tedy připravovat Štědrý den pro ně, i když cítím jisté obavy, že moje nové kotě pojme vánoční stromek jako novou atrakci, která mu nabídne bezpočet aktivit. Kotě se bezesporu vyřádí, já jeho řádění přežiji, ale nejsem si jistá, zda to zvládne i ozdobami okrášlený symbol Vánoc. Vánoční stromeček, na nějž bylo napsáno bezpočet básní a složeno mnoho písní. Budu doufat, že vše dopadne dobře.
Se synem se uvidíme přes Skype, uvidím jejich rozbalování dárků, oni u mě spíše demoliční četu. Tím je Sean, moje nové kotě, které je tím nejmazlivějším stvořením pod sluncem. Za to mu budiž odpuštěno. Budiž mu odpuštěno za kousky, které se dají s jeho vánočním řáděním očekávat.
Hlavně se v životě nezbohnit. (Všichni víme, že se v naší metropoli nacházejí Bohnice, které spojujeme s psychiatrickou léčebnou, odtud pramení výraz "zbohnit se"). Když je člověku úzko, měl by pohlédnout na svůj život jako na komedii. Obrátit smutné okamžiky ve veselé, pak se smutky nedostaví. Místo nich může přijít smích. Protože smích je ten nejlepší lékař na veškeré bolístky. Pojídat jablko a přitom se smát. To jsou dobří ochránci před veškerým stonáním. A netrápit se zbytečnostmi, které stejně nemohu změnit. Naopak. Vytřískat ze života, co se dá. I v době, v níž příroda člověku ukazuje, kde je jeho místo.
Vánoce na míru. Zdařilá píseň Ewy Farné. Měla by nám být inspirací, jak si udělat Vánoce na míru. I když za okny sníh padat nebude, i když tu s námi nebudou ti, které máme rádi. Ušít si Vánoce, aby nám padly, aby nám seděly, aby nás nikde neškrtily. Silní jedinci to zvládnou, ale věčně ufňukaní bolestíni budou mít zřejmě smůlu...
