Česká země je zemdlená, uondaná, znavená. Z české země se stal žíznící poutník, hledající studánku čisté vody. Hledá a zatím nenachází.
Motto "Spravedlnost přímé vysvobodí, kdežto svévolník svou svévolí padne." (Přísloví Šalomounova, Druhá sbírka, 11.6)
Česká země je zemdlená, uondaná, znavená. Z české země se stal žíznící poutník, hledající studánku čisté vody. Hledá a zatím nenachází.
Mám pocit, že se naše země neustále propadá do černé díry. Do díry, odkud nebude návrat snadný. Není za tím jen současná pandemie, stojí za tím i ti, kteří stanuli v čele naší země. Veškeré ideály a zásady, které přinesl Václav Havel, zmizely. Místo nich se tu roztahuje člověk, který se ani Čechem nenarodil. Nemohu se ubránit dojmu, že tento člověk si umanul, že porobí český národ, že bude vše ovládat jen z toho důvodu, aby mu pozice premiéra vynášela stále víc a víc. Papalášství. To se teď opět děje v zemích českých. Komunistické praktiky, kdy ruka ruku myje.
Máme tu ministryni financí, která žádné finance na VŠ nevystudovala. Odbornice v oblasti finančnictví, paní Helena Horská, dokáže ugrilovat paní Schillerovou při každém setkání. Roman Onderka z ČSSD si je vědom toho, jak zoufale Alena Schillerová zvládá naše státní finance. Napsal blog o tom, v jakém zoufalém stavu zůstane státní rozpočet poté, až Alena Schillerová jako ministryně financí skončí. Je otázkou, zda vůbec někdy tato paní ve své funkci skončí. Zároveň je otázkou, proč ČSSD setrvává ve vládě, když vidí, kam hnutí ANO s premiérem Babišem naši zemi vede. Ke stále větší agrofertizaci.
Současný premiér se jeví jako člověk, jenž horko těžko zvládá své emoce. Jakmile se někdo dotkne jeho plánů a záměrů, jimiž je jednoznačně ovládnutí České republiky, řídit ji jako firmu, začne Andrej Babiš kolem sebe dštít síru. Jeho jazykové vybavení nelze hodnotit nikterak pozitivně, proto některé jeho projevy na veřejnosti vypadají tak, jak vypadají. Z ministra Havlíčka a Blatného je schopen vytvořit hybridní složeninu Blatníček. Ale to by snad ani tolik nevadilo. To, co bezesporu vadí, a to velmi, je fakt, že premiér Babiš je schopen napadat i soudy. Posledním příkladem jeho útoku je Ústavní soud, který mu svým nejnovějším příkazem udělal jakousi čáru přes rozpočet.
Včerejší rozhodnutí Ústavního soudu, jenž napravil náš volební systém, jako by vneslo několik slunečných paprsků do bídné situace, v níž se ocitla naše země. I když se mi jeví naše země v současnosti jako zdupaná, usoužená, je vidět světlo. Sice je velmi slabé, ale doufejme, že bude sílit. Že se jednou s konečnou platností zbavíme člověka, který se jal zavádět u nás to, co se ve svém mládí naučil u komunistů. Umlčovat ty, kteří jej kritizují, vyhrožovat těm, kteří ukazují na jeho špinavý šat, likvidovat ty, kteří nesouhlasí s jeho praktikami. Současný premiér dokáže velmi dobře manipulovat s lidmi, kteří neumí používat svůj mozek. I to je jedna ze soudružských dovedností.
Dá se očekávat, že pan premiér upustí od řešení pandemické situace u nás, neb se spíše zaměří na boj s Ústavním soudem. Pro naši zemi to může znamenat další propad, další chaos, další zmarněné životy.
Po srpnu 1968 se v naší zemi zrodila píseň "Běž domů, Ivane." Měli bychom ji aktualizovat, jen změnit jméno. Měli bychom začít zpívat "Běž domů, Andreji..."
