Zázraky chirurgie

Mám dvě nesplnitelná přání... Kdyby to šlo, chtěla bych umět rozdávat radost, jako to dokážou třeba herci, spisovatelé a hudebníci. Ale snad ještě víc bych si přála navracet zdraví, jako to dovedou špičkoví lékaři a chirurgové. Bohužel pro tato povolání nemám talent, předpoklady, a ani schopnost čelit lidské bolesti. Naštěstí je však mnoho lidí, kteří takový dar mají.

Zrovna nedávno jsem četla o naprosto unikátních transplantacích obličeje a rukou, které v USA provádí český lékař Bohdan Pomahač. A vzpomněla jsem si na operaci, která je dnes asi běžná, ale o výjimečnosti plastické chirurgie a jejích specialistů mnoho vypovídá...

Ještě v době, kdy se v našich nemocnicích s mikrochirurgií začínalo, jeden můj známý (tehdy student) pomáhal babičce řezat dřevo na topení. Pracoval na cirkulárce a poněvadž byla zima, neděle odpoledne a začínalo se stmívat, snažil se práci co nejvíc urychlit. A tehdy se to ve zlomku vteřiny stalo - uřízl si prst na pravé ruce...

Samozřejmě se strašně polekal a byl v šoku. Ale ještě větší strach dostal z toho, aby k smrti nevyděsil babičku, která seděla v obýváku a spokojeně sledovala televizi.

Snažil se neztratit duchapřítomnost - přiložil si na ránu kapesník a běžel do koupelny, kde našel v lékárničce obinadlo, lahvičku od léků a kelímek. Venku ho naplnil sněhem, vložil do něj uříznutý prst ve skleničce a s nic netušící babičkou se rozloučil. Naštěstí bydlela jen kousek od vinohradské nemocnice, kde ho okamžitě ošetřili a svolali operační tým. A opět při něm stálo štěstí - oba lékaři se právě vrátili z víkendu.

Už si nevzpomínám, jak dlouho ho operovali, ale byl to složitý zákrok s velkým rizikem nezdaru. Přesto se díky obrovskému nasazení a umění chirurgů operace podařila. I zranění se dobře hojilo, rekonvalescence probíhala bez komplikací a pacient mohl jít domů. A při odchodu z nemocnice mu jeden z operatérů prozradil: "Zpočátku to vypadalo bledě. Ale zdálo se nám, že jsi na zmrzačenou ruku moc mladý (to říkáme u každého pacienta), tak jsme zabojovali a vyšlo to!"

***

Když jsem pak od něj slyšela tuhle historku a uviděla ruku s hezky přišitým - a hlavně pohyblivým prstem, měla jsem takovou radost, jako by byla moje vlastní.

foto: www.google.cz