- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
Zrovna nedávno jsem četla o naprosto unikátních transplantacích obličeje a rukou, které v USA provádí český lékař Bohdan Pomahač. A vzpomněla jsem si na operaci, která je dnes asi běžná, ale o výjimečnosti plastické chirurgie a jejích specialistů mnoho vypovídá...
Ještě v době, kdy se v našich nemocnicích s mikrochirurgií začínalo, jeden můj známý (tehdy student) pomáhal babičce řezat dřevo na topení. Pracoval na cirkulárce a poněvadž byla zima, neděle odpoledne a začínalo se stmívat, snažil se práci co nejvíc urychlit. A tehdy se to ve zlomku vteřiny stalo - uřízl si prst na pravé ruce...
Samozřejmě se strašně polekal a byl v šoku. Ale ještě větší strach dostal z toho, aby k smrti nevyděsil babičku, která seděla v obýváku a spokojeně sledovala televizi.
Snažil se neztratit duchapřítomnost - přiložil si na ránu kapesník a běžel do koupelny, kde našel v lékárničce obinadlo, lahvičku od léků a kelímek. Venku ho naplnil sněhem, vložil do něj uříznutý prst ve skleničce a s nic netušící babičkou se rozloučil. Naštěstí bydlela jen kousek od vinohradské nemocnice, kde ho okamžitě ošetřili a svolali operační tým. A opět při něm stálo štěstí - oba lékaři se právě vrátili z víkendu.
Už si nevzpomínám, jak dlouho ho operovali, ale byl to složitý zákrok s velkým rizikem nezdaru. Přesto se díky obrovskému nasazení a umění chirurgů operace podařila. I zranění se dobře hojilo, rekonvalescence probíhala bez komplikací a pacient mohl jít domů. A při odchodu z nemocnice mu jeden z operatérů prozradil: "Zpočátku to vypadalo bledě. Ale zdálo se nám, že jsi na zmrzačenou ruku moc mladý (to říkáme u každého pacienta), tak jsme zabojovali a vyšlo to!"
***
Když jsem pak od něj slyšela tuhle historku a uviděla ruku s hezky přišitým - a hlavně pohyblivým prstem, měla jsem takovou radost, jako by byla moje vlastní.
foto: www.google.cz
Další články autora |