Jednou před Vánocemi jsem známým ze Španělska přinesla ochutnat naše vanilkové rohlíčky. Měly velký, až nečekaný úspěch a známí si hned opsali recept, mnohokrát prověřený a zděděný po mamince. A když odjížděli domů na svůj
X+
milovaný iberský poloostrov, slíbili, že rohlíčky zkusí.
Po návratu jsme se znovu sešli a vyprávěli si, jaké byly svátky. Očekávala jsem, že Španělé zapějí na české tradiční cukroví zase samou chválu, ale odezva byla úplně jiná. Rohlíčky nedopadly dobře!! Nikomu nechutnaly a mí přátelé - jinak zdatní kuchaři - viděli příčinu v receptu (?!) To mě trochu zarazilo a tak jsme krok za krokem společně zkontrolovali všechny suroviny a postup, abychom zjistili, kde se stala chyba. Začali jsme přísadami...
MOUKA: ... „Hladká? ...Co je to za otázku?... Netušíme, jestli byla dost hladká, kupujeme jen jeden druh!... A výběrová?... Samozřejmě!... U nás se jiná než kvalitní mouka neprodává!"...
CUKR: „Jasně, na ten jsme nezapomněli!...Jaký?...Přece třtinový - i na obalování. A do něj lžičku vanilkové esence."
VEJCE: „Zdálo se nám, že dva žloutky jsou málo. Ve španělských moučnících se na vejcích nešetří a tak jsme ještě dvě přidali!“
OŘÍŠKY: „Máme radši mandle (v Andaluzii rostou snad nejlepší na světě!).“
MÁSLO: „Nahradili jsme ho olivovým olejem. U nás se používá na všechno – do pečiva i dezertů. Je zdravý, má prvotřídní chuť a každé jídlo vylepší.“
MNOŽSTVÍ: „Nikdy předtím jsme neviděli tak směšně přesný recept (gramy!). Připadali jsme si jako v lékárně!...Snad nevadí, když se přisype nějaké deko navíc?...Nejlepší měření je stejně na hrnky – obejdeš se i bez váhy!"
Pak jsme probrali POSTUP: „Pracovali jsme rychle, ale v kuchyni bylo teplo a tak se těsto trochu drobilo a lepilo... ...Jestli jsme ho nechali uležet přes noc?...To née!... Vyndali jsme ho tak za hodinu... V ledničce byly ryby a těsto už trošku vonělo mořem".
A revizi jsme zakončili PEČENÍM: ...„Devět minut?... Nóoo... možná jsme pekli o něco déle (však víš - u nás se na nějakou tu minutku nehledí!)...Že jsou pak rohlíčky moc hnědé?... Ale to je snad normální?... Běžně smažíme a pečeme hezky dozlatova!“
Když jsme si všechno tak pěkně vysvětlili, přestal mi recept dělat starosti a dokonce mě jeho iberská varianta rozveselila. Musela jsem přiznat, že i já občas nahrazuju přísady tím, co mám po ruce (mascarpone žervé a pomazánkovým máslem, italské víno moravským...). No... a pak vznikají domácí napodobeniny, a ne originál.
***
Ale od té doby si dávám na záměny a náhražky přece jen větší pozor... Abych nedopadla tak, jako Španělé se svými iberskými rohlíčky.
foto:http://ona.idnes/vanilkove-rohlicky-a-sest-dalsich-receptu-na-klasicke-vanocni-cukrovi-1eo-/
