Příchuť? Latte. Bon appétit! Merci.

Přece se nebudu kvůli jedné dovolené učit jazyk tamního obyvatelstva. Nejsem trouba a domluvím se všude. Stačí umět pozdravit a poděkovat. Opravdu?????

Na ostrově Korsika leží nádherná vesnička Piana. Patří, jako skoro vše tam, pod UNESCO. Je maličká, ale sláva jejich koblížků hvězd se dotýká. Tedy nevím, jestli opravdu hvězd, ale naše průvodkyně o nich věděla. A tak mé kroky z autobusu vedly rovnou do malé prodejničky. Měla jsem připravenou větu ze slovníku. Samozřejmě anglicko-francouzsky. Jakmile jsem vešla dovnitř, zapomněla jsem i to, jak se jmenuju. Paní byla vysoká, elegantní do všech směrů, a úsměv zářivých bílých zubů mě zbavil slov. Koukaly jsme se na sebe. Pohled do očí a můj vyplašený úsměv ji natolik pobavil, že se smála nahlas. Nezmohla jsem se na nic jiného, než ukázat na ošatky s koblížky velikosti pingpongových míčku a mé hlasivky celkem zřetelně vypustily otázku: Příchuť? Tohle slovíčko způsobilo, že se paní začala culit stejně nechápavě jako já, ale byla dobrá. Přes slzy v očích, začala ukazovat na malé kuličky a říkat čoko, nutella, spécialités corses, ….. a já jsem pokračovala ve své duchaplné znakové řeči a ukazovala, jaké ty minikoblížky má hodit do pytlíku. Paní naplnila vak a něco řekla. Předpokládám, že částku. Zeptat se na cenu je snadné. Stačí jen postupně ukazovat prsty jedné ruky. Paní pochopila a ukázala mi pět prstů. Nejsem blbá, pochopila jsem, že mi neukazuje manikúru, ale částku, na kterou si cení své úžasné koblížky. Podala jsem ji mince a po vyslovení slova merci jsem si oddechla s takovou radostí a silou, že se pohnuly i záclonky v oknech. Paní Koblížkovou to natolik pobavilo, že mi přihodila spécialités corses do pytlíčku na cestu.

Hrdá na to, že si umím koupit koblížky, jsem se vydala pro kávičku. Sednu si do kavárny a nonšalantně prohodím směrem k číšníkovi latte. Kamarádka jen podotkne. Měla jsi říct asi kafe latte. Proč jako? Latte mají přece všude. Mají. Pan obsluhující přede mě postavil bez mrknutí oka sklenici mléka s ledem. No nedivím se. Přece jsem chtěla sklenici mléka s ledem. Byly to nejlepší koblížky s mlékem v mém životě. Nebudu se učit cizí jazyk. Přišla bych o tuhle srandu.

Bon appétit!