Život v Africe 2 / Práce

Jak lidé v Zambii pracují je častá otázka, kterou mi lidé pokládají. V tomto článku bych se ráda zaměřila jaké druhy prací lidé v Africe dělají a jaká je jejich kultura práce.

Jak lidé v Zambii pracují je častá otázka, kterou mi lidé pokládají. První věc, kterou si musíme uvědomit, je že většina obyvatel Zambie a Afriky jsou malí farmáři (v mém předchozím článku Obyčejný africký život/Úvod do místního zemědělství jsem uváděla, že 85% aktivní pracovní síly je v zemědělství a pro více k tomuto tématu v tomto článku). V tomto článku bych se ráda zaměřila na jiné druhy prací, které lidé v Africe dělají.

Zambie je největším vývozcem mědi na světě a zároveň měď tvoří 70 % příjmu z exportu, nicméně zaměstnává méně než 2 % obyvatel. Velkým zaměstnavatelem je vláda. Jedná se o úředníky, policii, doktory, zdravotní sestřičky a učitele. Africké státy zaměstnávají o mnohem více vládních úředníků než Evropské státy. Po mnoho let bylo zaměstnání ve vládě vysněným povoláním a cesta k modernímu životu. Školy, které se zaměřují na medicínu a školství jsou v každém větším městě, jsou plné a relativně levné. V dnešní době Zambie zažívá přebytek vystudovaných učitelek a zdravotních sester, které čekají na umístění ve školách a nemocnicích. Jedná se o desetitisíce absolventů, kteří čekají i několik let než se uvolní místo v nějaké škole nebo nemocnici. Navíc toto zaměstnání není již výhodné ani finančně. Průměrná mzda není ani zdaleka dostačující pro uživení rodiny.

Další zaměstnání, které zažili boom v nedávné době jsou právníci, bankéři a účetní. Opět spousta škol založena a nespočet absolventů čeká na zaměstnání. Jedná se o lukrativnější zaměstnání, kde finanční odměny jsou vyšší než u státního zaměstnání, ale jedná se o velice nestabilní zaměstnání, jelikož mnoho firem se na nestabilním africkém trhu neudrží a to včetně bank!

Ráda bych se zastavila u pouličních zaměstnáních. Jedná se především o neoficiální podniky, takzvanou šedou ekonomiku na různých tržištích. Na trhu můžeme potkat více tradičnější povolání jako je truhlář, svářeč, krejčí, hospodský, obchodník, atd. Tyto podniky ve většině případů nejsou nikde oficiálně registrovány, neplatí žádné daně. Lidé vykonávající tyto povolání nemají většinou žádné učňovské vzdělání, jako tomu je u nás. Tato povolání se spíše přenášejí z generace na generaci a lidé se jim učí tradičním způsobem od rodičů a prarodičů. Překvapilo mě, jak málo učňovských oborů se zde nachází. Přesto jsou lidé v těchto oborech nejšikovnější, které jsem kdy potkala. Truhláři jsou v Zambii schopni zhotovit nábytek pro většinu domácností, jelikož se zde nachází asi pouze tři obchody s nábytkem v celé zemi.

Někteří odborníci poukazují na nutnost zvyšování zaměstnanosti. V případě Zambie (a Afriky vcelku) bych se snažila spíše podpořit rozkvět místního podnikání. Nejprve musejí být založené funkční a stabilní podniky, abychom mohli žádat zvyšování zaměstnanosti. Plození absolventů oborů, které potřebují zaměstnavatele naopak podporuje a zvyšuje nezaměstnanost.

Ten, kdo v Africe pracoval se jistě setkal s místní pracovní morálkou. To je druhá věc, která znemožňuje v Africe dlouhodobě udržet moderní společnosti. Pracovní morálka je zde nastavená tak vysoko, že v mnoha případech vede až k neefektivitě. Někteří lidé a podniky v takovém prostředí neumí pracovat a mají tendenci nastavovat autoritářský pracovní systém, který by vedl k větší efektivitě. Pokud se ale snažíme pracovat s místními lidmi s respektem, musíme se přizpůsobit tomu, jak je nastavená místní kultura práce.

Já jsem pracovala s mnoha místními zaměstnanci na různých pozicích od krejčího po projektového koordinátora. Jednu zásadní věc jsem se musela naučit a to, že negativní emoce a to především zlost a vztek do pracovního prostředí nepatří. Práce je tu pro mnoho lidí požehnáním, vysvobozením z chudoby a strádání. Mít možnost docházet do slušné práce je věc pozitivní a tak by se k ní mělo i přistupovat. Stres, jaký zažíváme v našich zaměstnáních v Čechách či v Evropě, jsem nikdy nezažila v Zambii či Africe. Co mě Afrika určitě naučila je to, že s negativními emocemi jako jsou výčitky, tlak a vztek bude mít vliv na výkon člověka v tom smyslu, že člověk udělá, co se po něm žádá rychleji, aby nebyl nátlakem. Ale mysl a hodnotu člověka to neposune dále. Naopak v dlouhodobém horizontu se vyplácí investovat do motivace lidí, protože to zvyšuje kvalitu práce.

Autor: Kamila Hejlikova | pátek 28.1.2022 9:30 | karma článku: 16,58 | přečteno: 770x