Jsou u nás dostupné výrobky z afrických komunit nebo pořád přispíváme k plundrování Afriky za účelem vlastního obohacení?
Typická africká komunita, pokud pomineme velká hlavní města, se nachází v rurální oblasti, a díky tomu, že logistika v Africe není rozvinutá, každá komunita se vždy nachází u různých zachovalých přírodních úkazů, zdrojů, národního parku, apod. U Masajů v Keni obdivujeme Kilimandžáro, v Malawi/Tanzánii jezdíme za Viktoriným jezerem, my žijeme v Zambii u krásných Viktoriných vodopádů.
Každá komunita má něco svého speciálního a v minulosti africké komunity využívali své zdroje pro svůj vlastní rozvoj. Říše Mali obchodovala se zlatem, solí a bavlnou od počátku založení. Afrika nejen, že má spoustu přírodních zdrojů, ale i její biodiverzita je obrovská. Nachází se tu nejen hlavní přírodní zdroje, které v současnosti využíváme, jako je zlato, diamanty, ropa, dřevo, ale mnohem více. Prakticky každá rostlina, strom má nějaký význam, účel a mohou být využity ve prospěch lidí. Například v blízkosti Viktoriiných vodopádů se nenacházejí pouze divoká zvířata, která jezdíme pozorovat jako turisté. Na naší organické farmě v blízkosti vodopádů se nachází pás Mongongo stromů, které se rozrůstají v blízkosti písčité řeky Zambezi. Tyto stromy plodí vysoce nutriční ořechy využívané ve výživové dietě a kosmetice.
O Afrických zdrojích máme ponětí, kam se dovážejí, co se nimi dělá, zda je využívána dětská práce. Víme, že Shell dováží/dovážel ropu z Nigérie, Nestlé je známé výrobou čokolády z plantáží v Západní Africe, atd. Od dob kolonialismu jsme se posunuli od ovládání místních komunit k jejich svobodě. Ale nebyli jsme schopní se vzdát přístupu k přírodním zdrojů. Na našem trhu jsou africké výrobky spíše vzácností, ale zároveň si africké zdroje pořád držíme pro vlastní potřebu a profit. O novodobém kolonialismu skrze přírodní zdroje se již zmínilo hodně autorů. Ráda bych poukázala na poměrně současný trend různých neziskových organizací, vládních i nevládních donorů, které implementují projekty za účelem pomoci africkým komunitám, ale ve skutečnosti z toho profitují různé společnosti z vyspělých zemí. Nadace manželů Gatesových vytvořila obrovský projekt na podporu zemědělské produkce v Africe, ale ve skutečnosti tento project škodí africkému přírodnímu prostředí a nahrává velkým společnostem, které vyrábejí umělá hnojiva, která jsou velice škodlivá k životnímu prostředí.
Podobný scénář se odehrává v mnoha afrických komunitách – komunita vlastní zdroje, ze kterých ale nic nevyrábí, prodává je surové menším i vetším společnostem, které z nich vyrobí produkt, který je na trhu cenněn mnohem více. Zpracování mongongo ořechů na vzácný olej nedělá žádná komunita v Zambii i přesto, že se zde nachází většina těchto stromů na světě. Nacházejí se tu přibližně 2 až 3 stroje, které jsou schopné zpracovat ořech na olej. Tyto stroje nejsou vlastněny žádnou africkou komunitou, ale individuálními mezinárodními vlastníky nebo většími společnostmi. Místní komunity, především ženy, ořechy sbírají a rozlouskávají. Jeden kilogram surových ořechů prodávají za 10 kwacha (korun) producentům, kteří z ořechů ztlačí olej, zabalí a prodají jako drahý výrobek (na mezinárodním trhu za 120 dolarů za produkt).
Je potřeba propagovat a dožadovat se výrobků, které pocházejí přímo z Afrických komunit. Tímto nejenom zamezíme neodpovědněmu plundrování Afriky, ale také přispějeme k redukci neokolonialismu a ke zvyšování úrovně života v Africe, také k diverzifikaci produkce a dostupnosti dalších afrických výrobků na našem trhu. Nejedná se pouze o mongongo ořechy, ale o další zdravé produkty, jako jsou plody baobabu, bambucké ořechy a mnoho dalších.
