Jak se žije v jedné z nejzkorumpovanějších zemí světa, kde je korupce součástí běžného života a každodenních aktivit.
Jak se žije v jedné z nejzkorumpovanějších zemí světa, kde je korupce součástí běžného života a každodenních aktivit. Zambie je 117. nejzkorumpovanější zemí světa dle Transparency International a korupce není pouze ve vyšší politice nebo podnikání, ale člověk se tu s korupcí musí vypořádávat i v obyčejných životních situací.
Sama jsem korupci zažila několikrát, někdy byla její obětí, někdy jsem byla jejím iniciátorem. V Zambii je korupce běžná skoro na všech úřadech, ve školách, na klinikách, při policejních kontrolách, atd. Úplatky při policejních kontrolách jsou tak běžné, že můj muž dostával v práci kapesné právě na zaplacení těchto úplatků. Pod přestupkem takzvaného nebezpečného řízení se dá vybrat úplatek na čemkoliv.
Vybírání úplatků je nejhorší v období státních svátků, před Vánoci, když jsou potřeba zaplatit školní poplatky nebo když se zpozdí vyplacení výplat. V některých situacích, především pokud mají výplaty zpoždění, místní lidé úředníka, policajta nebo zdravotní sestřičku odmění sami za dobře odvedenou službu nebo práci. Například, když mírně překračujete rychlost, místo toho, aby se zaplatila pokuta, tak se policejní úředník odmění za to, že dohlídl na to aby bylo na silnici bezpečno.
V jiných případech jsou lidé schopni využít své pozice k vlastnímu obohacení. Minulý rok těsně před prodlouženým víkendem nás navštívili úředníci z kanceláře, která zpravuje vodu. Že prý jsme připojeni k vodě nelegálně, protože máme moc zelenou zahradu. Incident se stal v říjnu, což je zrovna uprostřed léta kdy je horko a sucho. Ale i presto, že máme opravdu nádhernou a zelenou zahradu, vodu z kohoutku na zalévání nepoužíváme, protože by to bylo moc drahé. Používáme zbytky vody z domácnosti a vaření, máme stromy, které zabraňují vypařování vody a živiny si obnovujeme kompostem. Takže jsme od začátku hned věděli, že úředníci jsou tu pro úplatek než řešit nějaký problém. Navíc nám měsíčně chodili účty za vodu, které jsme pravidelně platili.
Celou situaci samozřejmě měl pod kontrolou manžel, ale sám se neuvěřitelně bavil. Úředníci nám vodu odpojili s tím, že se vrátí druhý den a celou situaci vyšetří. Můj muž druhý den ráno čekal na úředníky s lopatou, kdežto oni přišli v obleku a čekali připravený úplatek. Nakonec si zkusili na zahradě párkrát kopnout a zkontrolovat připojení vodních trubek, ale nic nenašli. Dle mého názoru se to nedá ani poznat, jelikož nám pod domem proudí spousta nataženého potrubí sousedů a dalších rezidentů. Nicméně úředníci nás zkusili zkontaktovat ještě jednou ten den odpoledne a pozvali manžela na místní trh, kde si již napřímo řekli o úplatek. Žádný úplatek nedostali a my jsme skončili odpojeni od vody celý prodloužený víkend. V první pracovní den přišel jiný úředník a potichu vodu zapojil a zmizel.
Zambie se snaží bojovat proti korupci, ale dle mého názoru velice neefektivně. Nyní žádní úředníci nesmí manipulovat s penězi a jakékoliv poplatky (pokuty, školné, atd.) se musí vložit nebo převést na bankovní účet toho úřadu. Třikrát ročně dojít do banky zaplatit školní poplatky není takový problém, ale jít do banky pokaždé pokud potřebuji zaplatit nějakou složenku je neefektivní. Na úřadu jsem potřebovala zaplatit přibližně 200 korun a z toho jsem musela čtyřicet procent zaplatit v jedné bance a šedesát procent v druhé bance. Certifikace pár dokumentů a ověření podpisu mi zabralo půl dne.
