Jak se mi žije v Africe

Naši domácnost v Zambii vedeme spíše dle afrických tradic a český vliv není tak výrazný. S Čechy se pravidelně setkáváme, ale jsou to spíše sporadické události. V rámci Zambie je to zřídka, protože logistika je zde v hrozném stavu. Mezinárodní cestování v době covidové je omezené, a tak jsme se usadili, tam kde jsme zrovna byli – v Africe nedaleko Viktoriiných vodopádů.

Afrika nemá pouze jednu africkou kulturu a ještě k tomu, nemůžeme ani říct, že každý africký stát sdílí společnou kulturu, tak jak je tomu v evropských národních státech. O České republice by se dalo říct, že zde převážně žijí Češi, kteří mluví českým jazykem a sdílí společnou historii. O Zambii se to samé říct nedá. V Zambii se nachází více než 80 různých etnických skupin, každá etnická skupina má svůj jazyk a kulturu. Lidé nesdílí společnou historii, která se odehrála před kolonizací. Například Západní provincie je tradiční království, které bylo k Zambii připojeno při odchodu Velké Británie v době dekolonizace. Lidé ze Západní provincie (etnikum Lozi a Bunda) neměli žádné vztahy s jinými etniky Zambie, jako je například Bemba (pochází se severu) nebo Chewa (pochází z východu). Manžel je etnikum Bemba (ze strany matky) a Chewa (ze strany otce) a když přisel do Západní provincie, musel se naučit místnímu jazyku Silozi, aby byl schopný domluvit se s místními lidmi (jeho spoluobčany). Manžel musí mluvit plynně alespoň třemi místními jazyky, které potřebuje k denní komunikaci. Doma se svou babičkou mluví Sichewa, po telefonu s příbuznými ze severu mluví jazykem Bemba a při nákupu ve městě Mongu musí mluvit Lozi. Se mnou poté v domácnosti mluví anglicky.

Mohlo by se zdát, že mnoho různých etnických skupin žijících v uměle vytvořeném národním státě, povede ke konfliktům. Tomu jsme byli svědky v jiných afrických státech, kde propukly krvavé občanské války, jako se stalo ve Rwandě, Burundi, Kongu, Súdánu a další. V případě Zambie tomu tak není. Přátelskost a mírumilovnost Zambijců je společným znakem napříč různými etniky. Zambie je obklopena státy, které zažili nebo dokonce stále zažívají válečné a ozbrojené konflikty. Zambie si ale vždy zachovala status mírové země s minimálními konflikty. I přes všechny odlišnosti mezi etnickými skupinami Zambie, jazykové odlišnosti, odlišnosti v přírodním prostředí, se v Zambii podařilo vybudovat společné znaky, které by se daly považovat za společnou kulturu. V Zambii vznikl univerzální jazyk Nyanja, kterým by se mělo dát domluvit po celé Zambii. Avšak to neplatí pro Západní provincii, kde Nyanja není ještě běžná. Nyanja je jazyk uplatňován především ve velkých městech, kde žije spousta různých etnických skupin společně.

V domácnosti žijeme dle afrických komunitních hodnot a nežijeme pouze s manželem a dětmi, dle vzoru evropské nukleární rodiny. V tradičních afrických hodnotách lidé žijí v komunitách, kde sdílí obydlí a prostor několik rodin. V mnoha případech bratranec a sestřenice jsou bráni spíše jako sourozenci a pravidlo toho, že se dívky vdávají do jiných komunit (podpořené poplatkem za nevěstu) je, aby se zamezilo špatnému míchaní genů mezi příbuznými rodinami v komunitě. Poplatek za nevěstu platí rodina ženicha rodině nevěsty tzv. výkupné, protože jim dceru odeberou z komunity a toto je kompenzace. V Zambii je poplatek za nevěstu dodržován celkem striktně a manželův strýc nabízel peníze, dům i dobytek mému otci za svolení, abych stala součástí jejich rodiny/komunity. Můj otec nechápal co se děje a než jsem stihla zareagovat, tak šťastný strýc nesl mísu ovoce guava, na kterou můj otec kývl, že je to dostatečná kompenzace za moji výchovu. Byla jsem tedy tradičně přijata do africké rodiny/komunity za mísu ovoce.

Nyní žijeme v domácnosti společně s manželovou neteří, která se k nám přistěhovala z východní Zambie z malé vesnice Lundazi blízko hranic s Malawi. My bydlíme v Livingstonu, což je na jihu země při hranicích s Botswanou a Zimbabwe, vzdálené přibližně 1000 km od jejího domova. Manželova neteř mi přijela pomáhat s domácností a dětmi. A manžel ji platí školné na místní univerzitě v bakalářském studiu. Ona je nejenom užitečná výpomoc, ale především skvělá podpora. V mnoha věcech je to právě ona, která mi pomohla přizpůsobit se místním zvykům a tradicím. Naučila mě vařit zambijské pokrmy, radí mi, jak udržovat africké vlasy mých dcer, chodí se mnou na místní trh, pomáhá mi nakupovat, vybírat zeleninu, ovoce a maso, které jsou čerstvé a domlouvat cenu. Ona i manžel mi pomáhají objevovat krásy afrických tradic, přírody, jídla, zvířat, míst a dalších.

O Africe se říká, že je chudá, ale pro mě je Afrika bohatá. V tom smyslu, že se tu nejenom nachází spousta nerostných surovin, neobjevených zdrojů, plodin, bylinek, přírodní medicíny, ale hodnota Afriky je především v lidských znalostech přírody a přežití, které jsou v naprostém souladu s ochranou přírody a jejích zdrojů. Bohatství Afriky je v její lidské a kulturní rozmanitosti, která by mohla sloužit jako vzor budoucímu post modernímu životu.