Mýty, domněnky, magie a pravda na zahrádce

V zahrádkaření se tradují některé postupy a metody, které nemusí mít reálný podklad a někdy hraničí až s magií. Nedělám si nároky na to, že bych znala pravdu, ale k určitým věcem jsem kapku skeptická...

Jde o věci, které někdy někdo vypozoroval v určitých podmínkách, ale zdaleka nemusí platit vždy a všude. Chtělo by to experimentální ověřování, což je ale těžké, protože v takových pokusech musíme měnit opravdu jen jeden jediný faktor, a všechny ostatní podmínky musí zůstat u kontrolního vzorku (kde ten faktor nepůsobí) naprosto stejné. Čehož se na zahrádce těžko dociluje.

Navíc v některých případech (u biodynamiky) může být údajně výsledek ovlivněn tím, zda sám pěstitel metodě věří – a to ne proto, že se projeví placebo efekt, ale proto, že „nevěřící“ člověk jaksi vysílá zcela jiné vlnění či vibrace než „věřící“, což ovlivňuje výsledek.

Postupně tady proberu čtyři témata:

- vzájemné působení rostlin („dobří a špatní sousedé“)

- kamenné (horninové, minerální) moučky

- probiotika, prospěšné mikroorganismy, urychlovače kompostů…

- biodynamiku

Vzájemné působení rostlin

Lidé se obvykle domnívají, že je strašně důležité, které rostliny sázíme vedle sebe (dobří a špatní sousedé) a že to zásadně ovlivní jejich výnosy. A protože permakultura je o spolupráci s přírodou a o vzájemném působení prvků na pozemku, plyne z toho, že taky radí v otázkách kombinování rostlin na záhonech, ne? Také já jsem na svém prvním kurzu permakulturního designu čekala, kdy už se to konečně začne probírat a budu si moct zapisovat přesné recepty… jenomže to se nestalo, nebo jen velmi obecně a okrajově.

Tabulky dobrých a špatných sousedů najdete v mnoha knihách, namátkou: Česká biozahrada (sestavil Radomil Hradil), Zdravá zahrada od Hely Vlašínové, celá kniha Kombinování rostlin od Christy Weinrichové, nebo šikovné kolečko „Dobří sousedé – zelenina na zahradě“, na kterém si určitou kombinaci bleskově nastavíte; vydala brněnská Veronica.

enomže praxe ukazuje, že vzájemná prospěšnost nebo „utlačování“ dvou konkrétních druhů může značně kolísat podle místních podmínek (stanoviště, půda, vláha, škůdci…). Liší se i instrukce, například právě teď jsem v jednom prameni našla, že brambory a hrách je špatná kombinace, ale jiný zdroj říká, že je výborná. Tak si vyberte…

Spolehlivé a méně spolehlivé rady

Rozhodně se spíš můžeme spolehnout na platnost obecných zákonitostí kombinování rostlin. Ve zkratce:

- Nesázíme vedle sebe nebo po sobě příbuzné rostliny (třeba brukvovité nebo lilkovité), protože vyčerpávají půdu stejným způsobem a mívají stejné škůdce

- Bereme v úvahu, jak moc daná rostlina vyčerpává půdu, nebo jí naopak dodává živiny (velmi „hladové“ jsou třeba tykve, naopak půdu obohacují dusíkem všechny bobovité)

- Jak velké jsou nadzemní a podzemní části sousedících rostlin? Nesázíme vedle sebe dva druhy s podzemními jedlými částmi (brambory a řepa), ale takové, kde má silně vyvinutou podzemní část jen jedna (brambory a pastinák)

- Jaké odpuzující nebo podpůrné látky rostliny vylučují? Potlačující vliv se může týkat buď sousedních rostlin, pak mluvíme o alelopatii, nebo chorob a škůdců. Alelopatické rostliny vylučují látky, které brzdí růst většiny ostatních rostlin, pověstný je ořešák, akát, pelyněk, zlatobýl, traduje se to o šalvěji. Naopak aroma bylinek jako heřmánku, levandule nebo tymiánu prospívá celému okolí, také česnek je univerzálně léčivý, s tou výjimkou, že ho nesnášejí fazole.

Co se týče vzájemné pomoci proti škůdcům, uvádí se, že dobrými sousedkami jsou mrkev a cibule – mrkev chrání cibuli před molíkem česnekovým (mrňavý mol), cibule odpuzuje pochmurnatku mrkvovou (moucha) – jenomže jak říká Carol Deppe ve své knize Nezdolný zahradník, nároky cibule a mrkve na vláhu se velmi liší, protože ve chvíli, kdy jí mrkev potřebuje hodně, už cibuli zálivka neprospívá, takže celkový efekt tohoto sousedství nakonec dobrý nebyl. - Tak si vyberte! Nezbývá než se pustit do experimentování na vlastní pěst a v podmínkách vlastního pozemku…

Aby se všemu pořád vedlo dobře

Existují rady, jak působení všech těchto vlivů oslabit nebo eliminovat. Třeba přidávat hodně kompostu a udržovat tak v půdě vysoký podíl organické hmoty a hodně života. Mikroorganismy, které tím do půdy dodáváte, se postarají o zdravou rovnováhu – zkonzumují škůdce a nepříznivé látky a vyrovnají hladiny živin, protože napomáhají jejich uvolňování z horninové složky půdy. Stejným způsobem podle výrobců působí přidání komerčně vyráběných probiotik a efektivních mikroorganismů (tyto výrobky se trochu liší spektrem mikrobů, které obsahují, podrobně to probereme v dalším dílu blogu). V takto ošetřené půdě údajně můžete pěstovat stejnou plodinu víckrát po sobě… ale řekla bych, že tady je zase potřeba experimentovat.

Příště o kamenných moučkách a užitečných mikroorganismech.