Kočičí mamánci
Ambrož a Raoul k nám přišli loni koncem května, kdy jim byly možná tři měsíce. Takže si myslím, že mají právě za sebou své první narozky. Kdysi jsme našim kočkám připravovali narozeninové dortíky z koleček šunky a z žervé, ale to by naši nynější svěřenci – nebo přiléhavěji naši kočičí šéfové a zaměstnavatelé – neocenili. Můj přítel je krmí velmi rafinovaně střídanými značkami nejrůznějších konzerviček a sáčků, vždycky ho nadchne, když objeví nějakou novou příchuť či kombinaci, například jehněčí s brusinkami nebo pstruha s krevetami, a naše kočky se tudíž pohybují na příslušné gastronomické úrovni. Samozřejmě že to někdy zpestříme syrovým masíčkem, což jsme začali dělat nezávisle na módě BARF (Bones and raw food), ovšem musí to být jedině drobně nakrájená vepřová kýta nebo panenka, nic jiného by nechtěli. - Vlastně nemáme jen ty dva kocoury, pořád u nás bydlí i naše devítiletá kočka Mokoška, ta se ale stáhla do okrajových prostorů bytu, jako třeba do košíku na skříni, snaží se být nenápadná a kocourům, z jejího hlediska pubertálním mlaďochům, se pokud možno vyhýbá. Jen někdy, když se jí naskytne příležitost a žádný z mládenců není na dohled, se k nám lidem přijde i pomazlit.
Kojící se kocouři
Na začátku to vypadalo, že vůdčí duch dvojice bude mourovatý Raoul – byl větší, statnější a zdál se i duševně vyrovnanější - ale postupně vyrostl dominantní jedinec naopak z černobílého Ambrože. Na odrostlé kotě je obrovský, má možná čtyři a půl až pět kilo, hodně huňatý, a chová se velmi důstojně a majestátně. Hovoří s námi charakteristickým vrkáním. Raoulík je naproti tomu středně velký milý kocourek, který se na nás obrací lítostivým mňoukáním, obzvlášť když se chce kojit.
Cože, kojit? Hned to vysvětlím.
Běžné kočky se s vámi někdy mazlí tím způsobem, že do vás rytmicky zatínají drápky (nebo vás masírují tlapkami a drápky nechají zatažené, což je příjemnější) a tímto chováním kopírují malá koťátka, která takto masírují maminku, aby jim líp teklo mlíčko.
Jenomže Ambrož a Raoul to vylepšili a nejenže provádějí masáž tlapkami, ale také přitom opravdu rytmicky sají a mlaskají! K tomu potřebují starou roztřepanou žlutou deku, která se nám trvale povaluje na gauči v obýváku. Sají její uvolněné nitky a nejlepší je, když pod tou dekou přitom ležím já. Zřejmě jim v kombinaci se žlutou dekou připomínám maminku, kojí se vždycky na mém břiše, přibližně tam, kde má matka kočka bradavky. Raoul mě dokáže vyrušit mňoukavou prosbou o takovéto kojení třeba několikrát za dopoledne, když sedím u počítače, což už docela zasahuje do mého pracovního programu. Ambrož se sice kojí taky, ale chová se důstojněji, dělá to, jen když se mu příležitost naskytne sama, a trvá mu déle, než se do toho patřičně vžije a obuje.
Je fascinující, jak odlišné a individuální jsou kočičí povahy – tihle dva kocourci zatím nejsou kastrovamí, ale přesto tvoří prakticky příslušenství našeho gauče, dají si líbit opravdu hodně i od mých malých vnoučků, prostě jsou maximálně krotcí, což naše předchozí dvojice kočičích sourozenců (Mokoška a Hustouš) rozhodně nebyla.
Ach, ty myši
V kontrastu s touhle očividnou změkčilostí jsou Ambrož a Raoul výkonní lovci. Ze zahrady zhruba jednou až dvakrát týdně přinesou polomrtvou nebo už zabitou a oslintanou myš, v našem bytě si s ní hrají a nakonec ji pozřou. Má to ovšem mezistádia - vždycky napřed konzumují přední půlku tělíčka, přičemž hlavička myši hlučně křupe. V tom si libuje obzvlášť Raoul. Zadní nakousaná půlka myši se pak válí na podlaze a buď ji odklidíme, nebo zmizí v rámci druhého chodu jídla. - Tohle všechno je velký pokrok proti tomu, co dělali Hustouš s Mokoškou, kteří přinášeli do bytu natolik živé myši, že jim často utekly pod nábytek a tam chcíply. A my jsme na to přišli až podle zápachu. Tak tohle se teď nikdy nestává – myši jsou čistě zlikvidované. Ovšem když se pak kocouři přijdou mazlit, slintají na mě a přejíždějí mi po tváři čumáčkem, mám z toho poněkud rozporuplné pocity…
Našemu životu kočičí mazlíčci vcelku dodávají barvitost. Například jak myslíte, že u nás vypadal adventní věnec na dveřích domu? - Samozřejmě že byl ověšený barevnými myšičkami z pet shopu, protože byl přece primárně určený našim kočkám...
Eva Hauserová
Nebojme se mrtvých

Jak se lidé loučí se svými zemřelými blízkými? Způsoby, jakými to děláme – nebo neděláme – právě my v naší kultuře, nemusí vůbec být samozřejmé. Podrobněji se o tom dočteme v knize americké „mileniální Morticie“ Caitlin Doughtyové
Eva Hauserová
Nerůst: jak by to šlo udělat?

Neustálý hospodářský růst nás žene do slepé uličky a do vyčerpávání planetárních zdrojů, přesto pořád nějak neumíme uvažovat jinak. Jak by mohla v praxi vypadat radikální proměna k nerůstu?
Eva Hauserová
Vítejte v roce 2038

Chcete-li se ponořit do nočních můr týkajících se poměrně brzké budoucnosti a potvrdit si své nejhorší obavy z toho, kam spěje EU, přečtěte si právě vyšlou knížku Deník 3038.
Eva Hauserová
Může za všechno kapitalismus?

Vývoj naší civilizace vyvolává obavy: takhle to přece nemůže pokračovat dál! Mezi ekologicky smýšlejícími lidmi se objevuje názor, že za veškerý neblahý vývoj může kapitalismus. Opravdu?
Eva Hauserová
Dvě babičky na dovolené v Egyptě

Už delší dobu jsem opravdu silně toužila jet někam šnorchlovat a kochat se pozorováním podmořského života. K tomu jsou nejlepší korálové útesy, a ty máme relativně nejblíž v Egyptě.
Další články autora |
Herci, sportovci i politici. Podívejte se na VIP, které dorazily na rozlučku s Bartoškou
Nejen známé tváře z uměleckého světa se přišly v úterý večer rozloučit se zesnulým prezidentem MFF...
Křišťálové glóby a nezapálená cigareta. Bartoškovi vzdávali lidé hold sedm hodin
Široká veřejnost se v úterý naposledy rozloučila s Jiřím Bartoškou. Pražské Rudolfinum bylo pro...
Šok a ticho. Evropští lídři po telefonátu Trumpa s Putinem nevěřili svým uším
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj a evropští lídři oněměli poté, co se s nimi americký...
Tragicky zahynul moderátor počasí v České televizi Jan Šrámek
V sobotu odpoledne při nehodě v italských Alpách zemřel dlouholetý meteorolog a moderátor počasí...
Válečná loď se při spuštění na vodu rozbila. Kim Čong-un přihlížel a zuřil
Kolaps sebeúcty, nedbalost, trestný čin! Tak zuřil severokorejský vůdce Kim Čong-un, který...
D10 blokuje havárie devíti aut. Jeden člověk zemřel, zraněné je dítě
Dálnici D10 ve směru na Turnov uzavřela v pátek dopoledne hromadná nehoda. Na 20,5. kilometru mezi...
Vystřílím ji, hrozil student průmyslovky. Policie ho sebrala přímo ve škole
Kriminalisté prošetřují incident, který se minulý týden stal na Střední průmyslové škole v Resslově...
Audit digitalizace stavebního řízení ukázal 32 průšvihů, uvedl Kulhánek
Digitalizace stavebního řízení (DSŘ) měla zpoždění od samého začátku, ministerstvo pro místní...
Smrti chlapce předcházel výstřel, řekla policie. Událost vyšetřuje jako nedbalost
Středeční tragickou událost v Táboře policie prověřuje jako nedbalostní jednání nezletilého, při...
- Počet článků 380
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 2108x
Pokud byste chtěli dostávat můj měsíční permakulturně-ekologický zpravodaj Permatruhlík, nebo pokud byste mi chtěli cokoli sdělit, pište na evahauserova@gmail.com.