Co když přijde blackout?

Blackout – tedy několikadenní výpadek elektřiny – může nastat celkem snadno a skepticky uvažující jedinci tvrdí, že k němu dříve či později dojde zcela jistě. Co s tím?  

Asi jste slyšeli o hnutí prepperů, kteří se metodicky připravují na konec civilizace, nebo dokonce sami mezi preppery patříte. To já ani ne, protože bez civilizace bych beztak nepřežila (například nemám štítnou žlázu a jsem závislá na jejím syntetickém hormonu), a ani bych přežít nechtěla - mám na mysli situace, kdy by došlo na zbraně a násilí. Ale takový blackout trvající dva tři dny je docela možná až pravděpodobná věc – rozvodná energetická síť může z nějakého důvodu zkolabovat, a pak bude potřeba pár dní vydržet bez elektřiny ze sítě, což jsem si uvědomila třeba při četbě knihy Ruka noci podaná od Václava Cílka a dalších autorů. Buď se rozvodná síť prostě porouchá nebo nevydrží výkyvy nad- a podprodukce, nebo to může způsobit pořádná vichřice, uragán či tornádo.

V létě by to ještě šlo, nejspíš bychom si na zahrádce zapálili gril, svítit by se moc nemuselo, tak bychom doufali, že se nám nevybijí baterky. Ale co kdyby se to stalo uprostřed zimy, když by zrovna hodně mrzlo? V tom případě by nám přestal topit plynový kotel – a to i kdyby se dodávky plynu nepřerušily, což není jisté… takže bychom se choulili ve spacácích, nemohli bychom si vůbec nic uvařit, nebo bychom se snažili odjet někam, kam blackout nezasáhl? Což by ale asi udělali všichni, takže bychom uvízli v nekonečné zácpě? A co kdyby to byl blackout obrovského středoevropského dosahu? Obchody by zřejmě zavřely, takže by člověk byl odkázaný jenom sám na sebe.

Kdyby dům dokonce promrzl, začaly by zamrzat a praskat vodovodní trubky… tedy pokud by vůbec tekla voda... aha, takže by bylo potřeba dům aspoň nějak vytemperovat, ale čím?

Napadlo mě pořídit záložní kotel, nebo aspoň kamínka na dřevo. Včetně zásoby paliva, což není úplně malý objem dřeva. Jenomže to už je velký projekt, přišlo by to na hodně peněz, a hlavně bych musela všem okolo otevřeně přiznat své úzkosti a připadala bych si jako plašanka a zkrátka trochu šíleně. Na druhé straně by to byl dobrý krok k samozásobitelství a soběstačnosti.

Existuje další možnost, přenosná propanbutanová kamínka a desetikilová bomba… asi to vyčerpává v interiéru kyslík, není to nejzdravější, ale je to levné a jako provizorium se to jeví nejrozumněji… ale zase je to krám navíc, možná úplně zbytečná koupě, což se mi příčí. A zase, kdybych je kupovala čistě z tohohle důvodu, připadala bych si trochu jako panikařící hysterka.

Jako dobrá investice, která ovšem neřeší problémy s vytápěním domu, mi připadá solární vařič či trouba. Je to trochu drahá legrácka, ale kdyby svítilo sluníčko, na přípravu jídel by to fungovalo a je to eko. A už teď to můžeme používat místo grilu.

Čímž jsem u otázky jídla, těch nefungujících obchodů a nemožnosti nakupovat potraviny! Nejdůležitější by byly zásoby pitné vody, pokud by netekla (haha, té mám asi tři litry v PETkách) a jídla (luštěniny, rýže… což by člověk měl cyklicky obnovovat)… tak já mám prosím jeden pohotovostní balíček knackebrotu, a přes léto obvykle zavařím celou polici různých džemů. A taky máme neustále obrovské zásoby kočičích konzerv (jelikož ty naše zmlsané potvůrky vyžadují složité krmení), takže kočky by kratší blackout asi přežily docela dobře a v nejhorším bychom si ty jejich konzervy přisolili a také nějaké snědli. Jinak si člověk může dát třeba i dvoutýdenní půst a nemělo by mu to vadit (i když osobně za sebe neručím, v hladovém stavu bych asi byla příšerně podrážděná).

No, tak já tohle povídání uzavřu tím, že vám přiznám, co jsem už pořídila, ale je to dost málo radikální: powerbanku na dobití mobilů, zásobu svíček, a konečně maličký propanbutanový táborový vařič s jednou plotýnkou. To všechno jsem mohla koupit, aniž to bylo nápadné a aniž jsem si připadala jako paranoik. Asi tak na jeden den by to pomohlo. Dobrý, ne?