Prý tomu už není tak, jako kdysi, stěžují si diváci F1. Tatam je libozvučná motorová vřava při najíždění závodníků do zatáček, melodické přidávání plynu při vyjíždění z nich a na rovince okamžikové vrrrrrm! Tak takovým skvělým časům vinou tichých šestiválcových turbomotorů, zdá se, nadobro odjezdilo, odzvučilo, odzvonilo.
Otáčí se, protože tam někde předpokládají zvuk.
Nové motory jsou rychlejší, ekolologičtější a snad i bezpečnější, takže pokrokovější, hájí se konstruktéři. Jenomže co s tím? Ne každému divákovi je to jedno a přizpůsobí se. Zatímco gaučový povaleč si televizní zvuk může do jisté míry zesílit, fanatičtí příznivci vnímají nelichotivý rozdíl daleko více a dokonce hrozí, že Velké ceny navštěvovat přestanou. S ohledem na to, že k atraktivitě velkých závodů patří nejenom rychlost krásných strojů, pošilhávání po neméně atraktivních dívkách, atmosféra s příchutí oleje, benzínu a spálených gum, ale i pořádný randál, který přítomným nejenomže nevadí, ale dokonce se líbí, jedná se o dosti vážný problém.
Několik dní jsem o tom přemýšlel a snažil se přijít na argumenty pro a proti, abych se mohl k některé straně aspoň přiklonit, když už ne jednoznačně se vyjádřit. Leč byl to zcela vyrovnaný boj. Dát za pravdu do hluku zfetišizovaným divákům a vrátit se tak o několik let nazpátek, nebo je prachsprostě ignorovat a nechat se vést pokrokem? Věru těžké to dilema!
Když jsem to vzal přes motto, že sport je tu pro diváky, miska vah se naklonila k nim, ale takovému tvrzení se přece nedá věřit stoprocentně. Kdyby měl sport diváka hlavně bavit, v kopané by se patičkovalo, driblovalo a všelijak serepetičovalo o sto šest. Také brankáři by neskákali do šibenic, aby divákům nezkazili radost z hezkého gólu a při hokeji by se nesmělo zapomínat na šarvátky, protože i ty si hlediště žádá. James Bolt by na atletické dráze pro pobavení ochozů před cílovým šrafováním střihnul nějaký ten taneček a při velkém náskoku možná i break dance, a co na tom, že by tím přišel o vylepšení světového rekordu. Také Martina Sáblíková by na pětce přispěla k dobru nějakou tou piruetkou, čímž by k radosti soupeřek dojela konečně až druhá. Zdá se tak, že přes slabší časy a laciné góly, tedy přes horší výsledky a umístění jenom kvůli zábavě diváků, cesta nevede. Fanoušci jsou tu hlavně od fandění, od prožívání zážitků se svými idoly, nejlépe se svými vítězi, takže si jejich komickou vložku rádi odepřou.
Takže jak z toho ven? Diváci F1 si stěžují na ticho, protože si zvykli na randál a kdyby jim nakrásně bylo vyhověno, co by mohlo v ostatních sportech následovat? Chceme vidět pořádná těla a ne neopreny, ozvali by se nespokojení milovníci plavání. Nám se zase u házenkářek líbí volné dresy, protože se tak líp fauluje a my máme rádi ženské karamboly, přáli by si jiní! Jsme pro zvětšení hřišť, ať víc běhají, ať se na prsou víc potí, tak jako u tenistek, ozvali by se nejedni příznivci ženských dalších halových míčových sportů. A nám se líbí zadky a přední chlouby našich fotbalistů, takže pro ně (nebo spíš pro sebe) chceme upnuté trenky a dresy do trenek, ozývaly by se jiní, nejspíše ženy, proto píšu „y“! A mně se zase líbí Gábina Soukalová, protože když nevyhraje, tak je aspoň hezky zmalovaná! Aha, tak to sem asi až tak úplně nepatří. No nic, vždyť jsem se nechal jenom trochu unést.
Ale přece jenom – možná bych názor přece jenom měl. Nechal bych to tak, nechal bych to osudu, pokroku, na nespokojenost diváků bych ohledy nebral. Vždyť méně hlučné a ekologičtější turbomotory přispívají k jejich zdraví a komu se to takhle nelíbí, na závody chodit nemusí. Že poklesne o motoristická klání zájem? A z toho lavina všeho horšího? Nízké tržby, méně sponzorů a hubenější měšec pro celý seriálový automoto kolotoč? Neřekl bych.
Pravděpodobně by to dopadlo tak, jako v případě rozšíření zákazu kouření v restauracích. Ukázalo se, že obavy hostinských z úbytku hostů byly naprosto liché. Ne, z kuřáků se jako mávnutím kouzelného proutku nekuřáci nestali, to jen na jejich místa usedli až doposud čekající nekuřáci. Co myslíte, dopadlo by to v případě Formule 1 obdobně?
