Seznamky k neseznámení

Samozřejmě, že ne já, ale kamarád se mi svěřil, že se chtěl po rozvodu seznámit co nejpřirozeněji. Jenomže když to jako za starých časů kvůli věku po diskotékách a zábavách nešlo, jako druhá nenásilná možnost se mu jevila účast na

dovolené pro nezadné. Karel sedl počítači, hledal až našel dosti agentur a cestovek, která se právě na tyto nešťastníky specializovaly. A nestačil se divit! Výlety, víkendové akce domácí i zahraniční, ale i týdenní Řecko a Chorvatsko, potud v pořádku. Jenomže pak rozkliknul program, fotografie a videa. A to neměl dělat! Nového vztahu lační se na fotkách lopotí s kolečkem i fúrikom, protože budování vztahů zdalo se býti i československé, vezou v nich potenciální životní adeptky, kličkují s nimi semo tamo, co nejrychleji a nejmíň vyklopitelněji! A zřejmě je to pro všechny óhromná legrace, když se u toho řve, klopýtá a padá. I to antukové volejbalové hřiště se z této divočinové lapálie bude dlouho brečky vzpamatovávat. Z této vskutku úžasné disciplíny byli pravděpodobně všichni vysíleni, protože nastal čas občerstvení. Jenomže jsme na seznamovacím víkendu, takže to nebude svačina jen tak ledasjaká. Jeden obdrží misku s krupicovou kaší a zavážou se mu oči, druhý chudák jemu do páru si naproti sedne, tomu se zase znehybní ruce. Jeden se do úst lžičkou strefuje druhému, samozřejmě, že za hurónského křiku i povzbuzování ostatních. No řeknu vám, upatlaný obličej, do toho radilové doprava - doleva, ale protože stojí všelijak, tak si strany pletou. No nevím, nevím, jestli je tohle decentní dospělácká zábava, která by měla vypovídat o kultivovanosti. Přijatelná švanda pro náctileté nevyzrálé mozky snad, ale pro muže a ženy v letech jednoznačně trapárna, které by se Karel rozhodně neúčastnil. Stál by opodál, byl by za černou ovci, za aroganta a ignoranta úsilí jiných, kteří se tólik snaží zpřátelit se.

To byly namátkou pouhé dvě dovednostní šílenosti, které se dobře fotily, ale určitě nezůstalo jen u toho. Příležitost se musí dát i chytrolínům, pro které jsou tu soutěže znalostní, sloužící jistěže také k velkému popukání. Není těžké představit si ten trapas, kdy si soutěžící nevzpomene na hlavní město Finska, nebo nezná výšku nejvyšší hory Moravy. Karel by se vůbec nedivil, kdyby v udávaném seriózním programu narazil na turnaj v kuličkách nebo na hru na schovku deset, dvacet, třicet, už jdu! 

Dost dobře si dovedl tipnout i to, jak by probíhal uvodní seznamovací večírek, kdy by se každý musel představit v socialistickém stylu alá Anděl na horách a na dovolené. Jméno, povolání, děti, záliby. Mnozí by jistěže uvítali i stav konta, výpis ze zdravotní dokumentace a pravdivou příčinu současné bezradnosti. Připomněl si tím jeden zdokonalovací kurz, resp. jak vyučující všechny účastníky nutil k představování. Když přišla řada na Karla, nezachoval se ovčácky jako ostatní, ale podivil se, proč by se měl všem zpovídat během vyučovací hodiny, ale když bude někdo chtít, o přestávce si se zájemci rád popovídá. A jak to dopadlo? Tak, jak muselo – Karel jako jediný na kurzu neuspěl.

Karel si povzdechl - tak se ještě podívá na ceny a začne klikat. A srovnávat s neseznamovacími. Nu a vida! Týdenní zahraniční v průměru o tři a půl tisíce dražší. A to se mu nelíbilo. Násobeno třeba třiceti… Jasně, chápal, organizátoři, animátoři, tedy tři snaživci, kteří budou po celou dobu usilovat o stmelení co nejvíce dvojiček, musí být po zásluze odměněni. To opravdu až tak? Nebo to spíš vypadá i jako odměna pro jejich rodinné příslušníky? Dovolená zdarma je fajn věc, ale být za tajtrlíkování i honosně oceněn, to je věru velmi nadstandardní příjemnost. Ale čert to vem, kdyby mu seznámení i za tu přemrštěnou cenu zaručili, neřešil by to. Jenomže nikdo a nikdy právě tohle nedokáže.

Tak to nejspíš vypadá na nějakou tuzemskou akci víkendovou vodáckou, cyklistickou nebo vinařskou, řekl si Karel. Vodu, kolo i víno má totiž rád. Jednak to míň stojí, takže by mu při neúspěchu nebylo peněz tak líto, tím spíš, že se aspoň projede na raftu, na kole, nebo se ve sklípku zlije do moravské nálady.

Ale Karel jenom nekritizoval. Myslí si, že by bohatě stačilo, aby se singlistům, kteří se už samoty nabažili, nebo neumí být sami, zařídil jenom společný zájezd, akce, zážitek. Ale proboha už nic víc! O zbytek se postará park,kavárna, raft, prohlídka zámku! Už jenom poznatek, že všechny přítomné spojuje stěžejní zájem, by mělo stačit k tomu, aby se snažili a někteří i uspěli. A druhá důležitost - nebudou si přitom připadat jako děti vodění za ručičku, čímž si zachovají zbytek důstojnosti.