Nikdo není dokonalý, ale já ano

Možná ještě tak Sheldon Cooper ze seriálu Teorie Velkého třesku, ale spíš ne, ten si to o sobě jenom myslí. A jak jste na tom teď vy? Už se vám z mého sebevědomí zdvihlo obočí, zkrabatilo čelo a s protáhlým obličejem jsem vás zvedl ze židle? Podařilo se? Výborně!

Nyní však nastal čas přestat nad tou nehorázností lapat po dechu, také ksichtík si už zformujte do předešlého podoby, případně využijte jedinečné reverzibilní příležitosti si z něj vykouzlit obličej Justina Biebera. Ono to totiž s tím mým sebevědomím nebude zas až tak žhavé. Za chvíli si o sobě budete myslet totéž, dokonce mě hodně z vás v pocitu dokonalosti předčí, neboť se i vy budete za chvíli cítit jako mistři všeho a všude.

Stačí vám k tomu jenom jedno - zhlédnout níže uvedené, ani ne pětiminutové video. Netrpěliví spěchající budou mít snahu klip v rámci možností popohánět, ale já doporučuji si ho vychutnat celý i přesto, že se zásadního obratu nedočkáte. Ikdyž malý zázrak se v závěru přece jenom stane. Těm z vás, kterým dělá problém dokonce i kliknutí na odkaz, tak zrovna pro ty lenochy uvádím, že se jedná o zjištění zásadních neznalostí u dvou menšinových osob.

 <http://www.nasetraktory.eu/forum/viewtopic.php?f=8&t=37768>

 Tak co? Oči máte vyboulené a uvažujete o tom, jestli máte uvěřit vlastním uším? Teprve až teď si běžte otevřít okno a všechno, čeho jste byli svědkem, v klidu vydýchejte. Také se cítíte moudřejší až nejmoudřejší na celém světě? Že to není možné? Nejspíš ne, ale po tom, co jste slyšeli, je tento zbožný dojem zcela normální. Říká jedenáct z deseti psychiatrů. Snad ani nejde o neznalost, která se jaksi předpokládala, ale daleko ji předčí ještě ty hloupější kecy kolem.

Nikdo nechce po pomocném dělníkovi, aby znal hlavní město Venezuely a uměl vypočítat objem krychle, ale přece jenom, čeho je moc, toho je příliš. Kopáčovi stačí rozumět lopatě do té míry, že si má vzít rukavice a dát při práci pozor na to, aby kolegovi za sebou nevypíchl oko. Od lékaře se více než předpokládá, že bude rozumět svému oboru a tak trochu i to, že bude znát rozdíl mezi průplavem a průlivem, jak se liší Arktida od Antarktidy a také pro něj nebude problém rozpovídat se o skandálech našich jedinečných ministrů a poslanců.

Že jsou mezi vysokoškoláky i výjimky, musíme bohužel připustit. O tom mě přesvědčila herečka Dana Morávková se svou neznalostí hlavního města Finska. Ale budiž, stává se, prvenství ji však vyfoukla kolegyně Nikol Štíbrová v pořadu Jana Krause. Nejenom tím, že chybně definovala sociologii, tedy obor, který studuje. No, studuje... Měla totiž i další prapodivný výpadek paměti na zodpovězení dotazu, co bylo obsahem její poslední zkoušky, z které dostala jedničku. Při vzpomínce na plzeňská práva si tak můžeme domýšlet ledacos.

Nedozvědět se něco podobného od „žehličky“ košil nebo popeláře, které Kraus ve svém pořadu také uvítal, nepřekvapilo by to nikoho. Ikdyž tvrdím, nikoho nepodceňovat! Není tomu tak dávno, čím vším by nás překvapil jeden přikulovač pivních sudů z Trutnova.

Přemíra znalostí však může paradoxně dotyčnému i uškodit, což se přihodilo i mému soutěžně ambicióznímu kamarádovi, k němuž mám inteligenčně dosti daleko. Po jednom selektivním testu mi přiznal, že tam udělal maximálně jednu chybu! Proto ta čistá bezelstná duše nemohla dlouho pochopit, že tím právě, po naprosto strategickém fiasku, nedostal v soutěži další postupovou šanci. Milióny holt nejsou souzeny chytrým, ale když už, tak vychytralým.

Srovnávat ho s našim videocikánem jednoduše nejde, vždyť tak propastný rozdíl nepojme ani hloubka Macochy. A právě z takových dospělých lidí, mentálně na úrovni desetiletého dítěte mám strach. Potkat někoho takového samotného nebo bonusově s partičkou jemu podobných a nemuselo by to být ani v noci, si přeju ještě míň, než na letní dovolené krvácející hemoroidy. Stačilo by jen, kdyby držel v ruce nůž nebo nedejbože střelnou zbraň! Po jeho předvedeném vědomostním výkonu mě nikdo nepřesvědčí, že si  takový debil dokáže uvědomit a zapamatovat, co je to spoušť, co je to odjistit, odhadnout dopad nebezpečné manipulace s pistolí vůbec. Když už zemřít, tak důstojně a ne zbytečně kvůli nějakému blbečkovi, který neumí ani do pěti napočítat.

A proto věřme si, buďme přiměřeně sebevědomí, snažme se, nedejme se, a hlavně - množme se! Jinak by se nám taky mohlo stát, že bychom se už poměrně brzy mohli překvapivě probudit do jednoho krásného rána, kdy nás nevzdělanci jistého druhu početně převálcují a ze stromů si budou v jejich Obanánové republice (video) uplatňovat svá vlastní pravidla.

 

 

Autor: Martin Hatala | pondělí 20.2.2012 15:54 | karma článku: 12,09 | přečteno: 1120x
  • Další články autora

Martin Hatala

Odkaz lesního muže

23.2.2024 v 11:52 | Karma: 16,56

Martin Hatala

Je potřeba nakrmit koně

3.2.2024 v 14:05 | Karma: 12,25

Martin Hatala

Až přijde Klárka

27.1.2024 v 14:09 | Karma: 20,55